Článek
Cílem některých soc. demokratů je, aby na sjezdu proběhla zásadní změna. Předsedou by podle nich měl být zvolen dlouholetý hejtman a poslanec Jiří Běhounek, který dosud není členem strany. Bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola kandidaturu na post šéfa strany odmítl.
Běhounek se k možnému postupu a vlastní případné kandidatuře na šéfa ČSSD nechtěl příliš vyjadřovat, neodmítl ji však. „Vzhledem k mediálním spekulacím okolo mnoha jiných jmen na to neříkám nic. Až bude znám výsledek ÚVV (19. listopadu) a sjezdu ČSSD, bude patrno, kterým směrem se bude strana ubírat, vraťme se k tomu,“ napsal Právu.
„Bez zásadních změn fungování a skutečné modernizace strany jsou diskuse prázdné,“ dodal. Na otázku, zda zvažuje, že do ČSSD vstoupí, Běhounek doplnil: „Ten akt je jedna schůze, je-li zájem. Zatím jako dosud nespěchám.“
Sjezd nadvakrát?
Aby se Běhounek mohl novým předsedou stát, musela by ČSSD nejdřív na sjezdu změnit své stanovy a vyškrtnout z nich podmínku, aby v grémiu a předsednictvu směli sedět jen ti, kteří jsou členy strany aspoň čtyři roky.
Následně by byl sjezd přerušen na čtrnáct dní, aby mohla být změna stanov registrována na ministerstvu vnitra. Poté by sjezd opět pokračoval a bylo zvoleno nové vedení. V něm by mohli usednout tedy i nováčci nebo dosavadní nestraníci.
Původní plán předsednictva ČSSD přitom byl, aby sjezd 18. února změnil stanovy, ale zvolil vedení podle těch starých – tedy ze straníků, kteří jsou v ČSSD nejméně čtyři roky nepřetržitě.
V případném boji o post předsedy soc. dem. by Běhounek nemusel mít soupeře. Spekulovalo se o ambicích Zimoly, ten však ve středu Právu napsal, že na post šéfa strany kandidovat nechce. „O předsedovi jsem nikdy neuvažoval, protože vím, že by to část soc. demokratů vnímala jako vítězství druhého, oponentního proudu ve straně a nepřispělo by to podle mého ke sjednocení ČSSD,“ vysvětlil Zimola Právu.
„Mohu se ale nabídnout jako případný řadový člen vedení, místopředseda s kompetencí pro regiony, pouze ale v případě, že o to bude mít členská základna jasný zájem,“ dodal.
K scénáři, že by byli do vedení zvoleni i dosavadní nestraníci, Právu napsal: „Nepochybuji, že se budou vytvářet nejrůznější konstrukce. Důležité ale bude, kdo nakonec bude chtít vůbec kandidovat a nakolik bude ČSSD schopná skutečného restartu.“
Do vedení možná i Hamáček
Kandidaturu do vedení ČSSD zvažuje i místopředseda Jan Hamáček. Podporuje ho například pardubický hejtman Martin Netolický, Hamáček se chce však nejdříve obrátit na svou středočeskou organizaci.
Podle informací Práva si část soc. dem. představuje, že by se Hamáček stal prvním místopředsedou a vytvořil tak tandem s Běhounkem. Tak či tak by mělo nové vedení mít zkrácený mandát pouze na rok – do řádného sjezdu strany v roce 2019, na kterém by ČSSD měla zvolit také nové členy ÚVV a předsednictva.
Každopádně sílí tlak, aby si strana už v únoru volila nové vedení až podle nových stanov. „Kritizujeme stará pravidla, že jsou těžkopádná, ale pak podle nich budeme postupovat?“ zlobí se jeden vysoce postavený představitel ČSSD, který si nepřál být jmenován.
Argument předsednictva, že přerušení sjezdu, a tedy dvoudenní jednání delegátů vyjde stranu, která se musí vypořádat s omezenými financemi, na moc peněz, odmítl. Sjezd totiž ČSSD pořádá v kulturním domě Střelnice, který straně patří. „Tohle není podstatná částka. Nevyřeší to ekonomiku ČSSD,“ dodal zdroj Práva.
Běhounek má podporu některých soc. dem. zejména kvůli faktu, že byl loni zvolen už potřetí za sebou hejtmanem Vysočiny. Zároveň už druhé volební období sedí ve Sněmovně. Byl jedním z těch, kteří se odmítli podvolit doporučení ÚVV, aby si vybral mezi postem poslance a hejtmana. Svůj odpor zdůvodňoval tím, že je nestraník.
