Tahle vláda je nejhorší v historii. Vstup do ní byla sebevražda, zní z části ČSSD

„Pandemie byla tématem sociální demokracie a naše strana v tomto obstála. Nebáli jsme se tvrdých opatření. Nyní ale doplácíme na naštvanost lidí kvůli covidu, ale schytáváme to i za Andreje Babiše,” uvedl na sjezdu nynější šéf strany Hamáček.

Hájil také účast strany ve vládě, i když spolupráce s premiérem a hnutím ANO není lehká. Politici v opozici totiž podle něj nic neprosadí.

Část členů ČSSD se ostře pustila do vedení a do účasti strany ve vládě. Podle senátora Petra Víchy spáchala strana vstupem do vlády sebevraždu skokem z 15. patra. „Kdo má rád Babiše, tak volí ANO. Kdo ho nesnáší, nemá důvod volit nás, když ho držíme u moci,” řekl Vícha.

Vstup do vlády kritizoval i bývalý senátor Jiří Dienstbier. „Výsledkem je, že nejsme v Evropském parlamentu, že jsme přišli o senátorský klub, přišli o účast ve třetině krajských zastupitelstev a můžeme se doopravdy dostat i mimo Sněmovnu,” shrnul.

Také šéf pražské ČSSD Petr Pavlík uvedl, že strana pod nynějším vedením prohrála katastrofálně všechny volby a opřel se do Hamáčka, že se po těch posledních bál čtyři měsíce svolat předsednictvo.

Tématem byl také přístup k epidemii koronaviru. „Důsledkem činnosti téhle vlády je zmatek a chaos. Je to nejhorší vláda v historii samostatné České republiky. Patříme mezi nejhorší v počtu mrtvých, nakažených. Můžeme říkat, že za to může Babiš, ale my jsme v tom s ním a neseme za to spoluzodpovědnost,” řekl bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Za vládu a Hamáčka se naopak postavil předseda odborů Josef Středula či poslanec Jan Birke. „Máme před sebou šest měsíců na to, abychom se sjednotili. Já jsem přesvědčený o tom, že člověk, který má podporu 45 procent u veřejnosti, což je Hamáček, by nás měl vést,” řekl.

Hamáček uspěl již na sjezdech v letech 2018 a 2019. Sociální demokracie ale pod jeho vedením nezvrátila sestup preferencí a ve volbách ztrácela. V komunálních volbách v roce 2018 přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu a v komoře jí zbyli jen tři zástupci.

„Přestože jsem věděl, že cesta (k 10 procentům) bude těžká, je to ještě těžší. Nečekal jsem ale, že to bude sprint, nýbrž běh na dlouhou trať,” uvedl ministr vnitra na sjezdu.

I přes propad strany získal Hamáček před sjezdem největší podporu v regionech, a sice nominaci od pěti krajských organizací. Další z uchazečů Tomáš Petříček uspěl ve dvou regionech. Až po krajských konferencích se do souboje o funkci přihlásila poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

Na sjezdu se mohou přihlásit i další uchazeči, pokud získají nominaci alespoň deseti delegátů.

Původně se o místo v čele strany chtěl ucházet i starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan, který se nakonec rozhodl podpořit šéfa diplomacie Petříčka. Štefan bude však usilovat o to, aby ho delegáti zvolili Petříčkovým statutárním místopředsedou.

Dvojici podpořil pardubický hejtman Martin Netolický či nynější místopředseda Michal Šmarda, který bude funkci ve vedení rovněž obhajovat.

Nominaci do nejužšího vedení má vedle Šmardy i zbytek nynější sestavy, tedy statutární místopředseda Roman Onderka a místopředsedové Jana Maláčová a Ondřej Veselý. Kraje ale podpořily také bývalého šéfa Senátu Milana Štěcha, místostarostu Bohumína Igora Bruzla, Jana Tvrdého či poslance a bývalého hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka.