Článek
Podle dohody, kterou uzavřeli předsedové všech tří koaliční stran a jejíž text zatím tají, mají mít soukromí majitelé domů pravomoc zvyšovat nájemné už letos a další dva roky každoročně až o 15 ročně, a to i sociálně slabším nájemníkům. Těm by měla pomoci sociální síť.
Obce naproti tomu nebudou omezovány žádným limitem a růst nájemného má být u jejich domů ponechán pouze na jejich vůli. Jen nájemníkům, kteří mají příjmy do 1,6násobku životního minima a pobírají od státu příspěvek na bydlení, by mohly obce zvýšit činže maximálně o 5 procent ročně. Po přechodném období, tedy po roce 2005, by se mělo nájemné v domech všech majitelů již regulovat obdobnými způsoby jako v zemích Evropské unie.
Za tři roky o 50 %
Z návrhu plyne, že nájemníkům v soukromých domech by se za necelé tři roky zvýšilo nájemné proti dnešku o zhruba padesát procent. Například pražská rodina žijící v bytě 31 o ploše 75 čtverečních metrů, která dnes platí měsíčně 2780 korun (bez služeb a energií), by v roce 2005 musela uhradit pronajímateli 4230 korun měsíčně, to je o 1450 korun více než dosud. Za rok by tak proti dnešku zaplatila na nájemném víc o 17 400 korun.
Růst činží v obcích by byl velmi odlišný podle toho, jak by se obec ke zvyšování postavila. Až dosud za vlády soc. dem. se nájemné každoročně zvyšovalo jen o inflaci. Výjimkou byl loňský rok, kdy činže stouply v průměru asi o 7 procent.
"Návrh vzešlý z koaliční schůzky je pro nás nepřijatelný. Není možné, aby jeden vlastník domu se mohl chovat jinak než druhý. Předpisy musí platit pro všechny stejně," řekl v neděli Právu předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček.
Návrh přišel od KDU-ČSL
Návrh podle informací Práva připravili lidovci, konkrétně místopředseda KDU-ČSL a exministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil, a unionisté ho podpořili. Šéf ČSSD Vladimír Špidla na návrh kývl i přesto, že sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka poslal v pátek do vlády dlouho připravovaný návrh, který počítal jen s velmi mírným zvyšováním nájemného.
Přijaté tempo zvyšování naopak odpovídá návrhu ministra pro místní rozvoj Pavla Němce (US-DEU), který požadoval zvyšování činží až o 15 procent ročně. "Řešení je rozumný kompromis. Koalice jednala v konstruktivním duchu," řekl Právu Němec. Spokojen byl i Kvapil. "Návrh uklidní zjitřenou atmosféru mezi majiteli a nájemníky. Majitelé budou mít jasno, že nájemné bude růst i nad úroveň inflace. Nájemníci zase budou dopředu vědět, jak se bude nájemné postupně zvyšovat," soudí bývalý ministr.
Ten nemá obavy ani z toho, že obce by mohly zneužít své pravomoci a nájemné zvyšovat neúměrně. "Obce jsou zodpovědné a chovají se sociálně citlivě. Sociální aspekty berou v potaz," tvrdí Kvapil. Předpokládá i to, že nájemníci, pro které se stane finančně neúnosným bydlení v soukromých domech, budou mít možnost bydlet v bytech obecních. Obdobný názor vyslovil i Němec. "Když by to obec s výší nájmů přehnala, odrazilo by se to hned na výsledku voleb," řekl Právu.
Majitelé to chápou jako vstřícný krok
Majitelé domů vidí v návrhu vstřícný krok vůči jejich požadavkům. "Návrh představuje sice pomalý, velmi opatrný krok k trhu, ale je o mnoho lepší než dosavadní zhoubné návrhy ministerstva financí," řekl Právu mluvčí Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit.
Zásadní výhrady proti přijatému řešení nemá ani ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) "Východiska vypadají rozumně, věřím, že se dohoda najde," sdělil Právu. Podle jeho slov jsou zatím indexy růstu nájmů jen orientační. "Vše by se mělo vyjasnit do 14 dnů," zdůraznil. Návrh zatím neřeší, jakou pomoc dostanou sociálně slabí nájemníci bydlící v soukromých domech. "Sociální břemeno musí nést obce a stát," tvrdí Němec. Podle Škromacha ale není možné, "aby stát dotoval, co si představují majitelé domů".
Podle Kvapila budou nyní další postup připravovat experti ministerstev a koaličních stran. Na základě toho mají ministři Sobotka a Němec urychleně připravit společný návrh zákona tak, aby mohl nabýt účinnosti od 1. července. Má obsahovat i principy, podle jakých se bude v nájemném postupovat po roce 2005. "V návrhu musí být řečeno, co bude po přechodném období," zdůraznil Kvapil.
