ČSSD ustoupila už téměř ve všem. Kam až hodlá zajít, aby byla ve vládě?

Před volbami ČSSD svým voličům slibovala, že do vlády nevstoupí s trestně stíhaným člověkem, tedy s Andrejem Babišem. Ještě v prosinci tento postoj hájil tehdejší statutární místopředseda a bývalý ministr vnitra Milan Chovanec. „Žádná osoba, která bude trestně stíhaná, nesmí být ve vládě,“ uvedl. [celá zpráva]

Nejenže ČSSD tehdy do vlády nechtěla vstoupit, ale podle nynějšího místopředsedy Romana Onderky ji neměla ani podpořit během hlasování o důvěře. „Dnes se bavíme o menšinové vládě ANO. Té podle mě soc. dem. dávat důvěru nemůže i s ohledem na podmínku, kterou si ve volbách dala,” uvedl v prosinci Onderka s odkazem právě na trestně stíhaného člověka ve vládě.

Poslanci ČSSD 16. ledna při hlasování o důvěře ruku pro Babišovu první menšinovou vládu opravdu nezvedli.

Následně si soc. dem. v únoru zvolila nové vedení v čele s Janem Hamáčkem a Jiřím Zimolou. Mimořádný sjezd tehdy vedení doporučil jednat s ANO o vládě, ale  přijal si i usnesení, že „považuje účast trestně stíhaných osob ve vládě ČR za zásadní problém, a vyzývá hnutí ANO, aby do pozic členů vlády ČR nenominovalo osoby obviněné nebo trestně stíhané, a odblokovalo tak vznik možné stabilní vlády”.

Rozjelo se tak první kolo jednání a již během něj začala ČSSD ustupovat. V březnu předseda ČSSD Jan Hamáček přišel s tím, že pokud by oranžoví dostali ministerstvo financí nebo vnitra, tak by účast trestně stíhaného člověka ve vládě nevadila.

„Řekli jsme, že za předpokladu, že bychom o takovém projektu měli uvažovat, bude chtít sociální demokracie buď řízení ministerstva vnitra, nebo ministerstva financí,” uvedl pro Právo v březnu Hamáček.

Sociální demokracie na takový postup přistoupila poté, co z hnutí ANO od říjnových voleb nekompromisně znělo, že jediným kandidátem strany na premiéra je Andrej Babiš, který získal nejvíce preferenčních hlasů, téměř 49 tisíc. Dalším důvodem bylo i to, aby zde nevznikla vláda s podporou SPD.

„Bude to stále stejné, budu jediný kandidát až do smrti,” řekl Babiš v únoru po jednom z mnoha jednání s ČSSD. [celá zpráva]

První kolo jednání s ČSSD oficiálně zkrachovalo 5. dubna a soc. dem. následně svůj postoj stvrdila 7. dubna na pokračování sjezdu. „Snad až se ta PR mašina ANO zadře, tak lidé ocení, že jsme se nenechali koupit za pár stříbrňáků,“ řekl delegátům Zimola na sjezdu a svůj projev zakončil sloganem Budvaru: „Ne z nás dělá to, čím jsme.“

Sociální demokraté do té doby podle Hamáčka udělali řadu kompromisů. ANO nepřijalo návrh na vládu bez předsedů stran ani Babišův odchod z vlády v případě, že bude v kauze Čapí hnízdo - byť nepravomocně - odsouzen, a nakonec ani na to, že ČSSD bude tolerovat trestně stíhaného Babiše jako premiéra, pokud dostane pět křesel ve vládě a mezi nimi resort financí nebo vnitra. [celá zpráva]

„Na nás neplatí agresivita a já říkám, že nebude platit ani v budoucnu. S námi nikdo nebude agresivně a povýšeně jednat. Dokud ANO toto nepochopí, tak jsou další jednání vyloučená. V hnutí ANO vládnou byznysová pravidla a o všem rozhoduje majitel,“ říkal tehdy razantně Hamáček.

Ve druhé polovině dubna se jednání obnovila poté, co vedení ANO zamítlo spolupráci s SPD, jak to doporučoval prezident Zeman. Těsnou většinou se pro obnovení jednání následně vyjádřilo i předsednictvo ČSSD. Už tehdy začaly být hlasitěji slyšet odpůrci vstupu do vlády z řad senátorů i bývalých členů vlády. [celá zpráva]

ČSSD do nich vstupovala s požadavky na pět resortů včetně vnitra a několika podmínkami, ale zmizela ta do té doby nejzásadnější - neúčast ve vládě s trestně stíhaným premiérem. Ta se změnila na to, že prvoinstančně nepravomocně odsouzený člen vlády musí rezignovat.

Další podmínkou bylo, aby ČSSD nebyla přehlasovávaná ve Sněmovně hlasovací koalicí SPD, ANO a KSČM a aby členové SPD odstoupili z pozic ve vedení Sněmovny. Poslední z nich říkala, že pokud po sporech v koalici podá demisi pět členů vlády ČSSD, tak do týdne musí rezignovat i ministři nominovaní za ANO.

Hamáček tehdy Právu řekl: „Pokud tento komplex bude akceptovatelný a promítne se do koaliční smlouvy i programového prohlášení vlády, tak jsem připraven straně doporučit hlasovat pro vládu.“

Finální koaliční smlouva však o SPD nehovoří vůbec a dosti vágní je i formulace o tom, že nepravomocně odsouzený člen vlády musí odstoupit v přiměřeném čase, což je podle Hamáčka týden. [celá zpráva] „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti,“ stojí v dohodě.

Babiš v rozhovoru pro Novinky navíc sám přiznal, že on tam takovou formulaci nechtěl vůbec.

ČSSD přesto i s tím, že byly splněny jen některé z jejích požadavků a s příslibem pěti ministerstev, vyhlásila vnitrostranické referendum, před nímž ještě na nátlak vlastních členů zveřejnila pět jmen potenciálních ministrů. V tom se 59 procent členů vyjádřilo pro vstup do vlády. [celá zpráva]

Podpora v regionech se logicky odvíjela i od toho, jací kandidáti na ministry byli navrženi. Výsledky ukazují, že právě nominace Miroslava Pocheho na zahraničí, Petra Krčála na resort práce a soc. věcí a Jana Hamáčka na vnitro přinesly v referendu největší podporu v Praze, na Vysočině a ve Středočeském kraji. [celá zpráva]

Nyní se čeká na to, zda ČSSD couvne i ve jméně Miroslava Pocheho, kterého na post ministra zahraničí nechce Zeman, Babiš ani komunisté, kteří by měli případnou menšinovou vládu tolerovat a také si kladou čím dál více požadavků.

Ze slov prvního místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly už zaznívá, že je možné, že Poche bude vystřídán. Ačkoli straníci v referendu nehlasovali o jménech, jejich představení mělo na výsledky vliv a jistě budou očekávat vysvětlení, proč hlasy víc než 11 tisíc členů, kteří se referenda zúčastnili, nejsou vedením poslouchány. [celá zpráva]