Článek
Kajínek tvrdí, že je nevinný, a usiluje o to, aby jeho případ znovu projednal soud. "Nechci říct, že je nevinný," uvedl Urban. Považuje ale za zvláštní, že u místopředsedy vlády je možné mít přístup, který se těžko může opakovat u kohokoli jiného.
Urban dodal, že vedení strany bude o dalším postupu a legislativních návrzích dále debatovat tento pátek.
Trestní stíhání Čunka, který čelil podezření z přijetí půlmiliónového úplatku, v pondělí zastavil jihlavský státní zástupce Arif Salichov. Vysvětlil to řadou procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostmi ve výpovědích hlavní svědkyně Marcely Urbanové. Salichov převzal Čunkův případ od svého přerovského kolegy Radima Obsta, kterému ho odňalo Nejvyšší státní zástupitelství kvůli procesním chybám.
Salichov také kritizoval, že kauza je zpolitizována. Nelíbily se mu především pondělní výroky předsedů ČSSD a KSČM Jiřího Paroubka a Vojtěcha Filipa. Jasně prý svědčí o politickém nátlaku. Paroubek například řekl, že rozhodnutí Salichova neponechá bez odezvy.
Salichov považoval proces za zmanipulovaný
V původním spisu našel Salichov mnoho pochybení, například hned na začátku byly prvotní výslechy policií přepisovány ve dvou verzích, někdy i zpětně. "Mohu si jen domýšlet, co bylo účelem tohoto manipulování se spisem," řekl Salichov. Policie podle něj také měla k dispozici údaje podléhající bankovnímu tajemství. Výpisy z účtů získala ještě dříve, než to povolil státní zástupce.
Některé výslechy a šetření byly uskutečněny ještě dříve, než byly zahájeny úkony trestního řízení. "Jde naprosto o bezprecedentní a nezákonné jednání," uvedl k tomu Salichov.
Sociální demokraté nejvíce kritizují výměnu státního zástupce a tvrdí, že se stala pod politickým tlakem. "Považujeme záležitost za nespravedlivou v tom smyslu, že lidé, kteří se dostanou do problému, asi nemají tu možnost, aby jim vyměnili státního zástupce," řekl Urban. Obvinění se podle něj dostanou před soud a ten teprve rozhodne o jejich vině či nevině.
Čunek byl podezřelý, že jako vsetínský starosta přijal před pěti lety od realitní společnosti půlmiliónový úplatek. Tento skutek se ale podle státního žalobce nestal. Právnička svědkyně případu Urbanové Klára Veselá-Samková zvažuje stížnost k Ústavnímu soudu.
Kauza Jiří Kajínek
Jiří Kajínek (1961) je pravděpodobně nejznámějším vězněm v Česku. 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen na doživotí za vraždu a další méně závažné trestné činy.
Trestného činu vraždy se dopustil tím, že dne 30. května 1993 zastřelil plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda. Druhý člen ochranky Vojtěch Pokoš přežil jen díky včasnému lékařskému zákroku a stal se korunním svědkem. K tomuto činu se ale Jiří Kajínek nikdy nepřiznal a svoji účast na vraždách kategoricky popřel.
Kajínek proslul opakovanými útěky z vězení. Poprvé se nevrátil do věznice z dvoudenního přerušení trestu v lednu 1993 a o čtyři měsíce později spáchal vraždy, kvůli nimž byl odsouzen. Podruhé utekl z vazební věznice v Českých Budějovicích v červenci 1994, ale ještě týž den byl chycen. V září 1996 se pokusil o útěk z valdické věznice, ale za dvacet minut byl dopaden.
Poslední útěk, z věznice Mírov, zrealizoval 29. října 2000 a trval přes měsíc, když byl 8. prosince za pomoci URNA zadržen v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, jenž si též odpykává trest na Mírově.
U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu.
ČSSD tvrdí, že byl případ pod politickým tlakem. Argumentuje vyjadřováním politiků vládních stran ke kauze a zejména výměnou státního zástupce ve chvíli, kdy se objevily zprávy, že hodlá Čunka obžalovat. Salichov jakékoli politické zadání odmítá. Nejvyšší státní zastupitelství má nyní tři měsíce na to, aby jeho závěry přezkoumalo.