ČSSD: Přepustíme lidovcům vnitro, netrváme na Rathovi

Sociální demokraté také lidovcům slíbili zrušení poslední novely církevního zákona. Strany se také shodly, že začnou připravovat nový volební zákon, který by do Ústavy zavedl poměrný systém a také lichý počet poslanců.

Rýsuje se kompromis, který jeden z účasníků nočních vyjednávání nazval moderním reformním programem, který by se dal nazvat středovým a který by mohl oslovit širokou veřejnost. V mnoha tématech je naprostá shoda, jako je například rodinná politika či rozvoj sociálně tržní ekonomiky.

K diskusím však zůstávají některá témata, v nichž vyjednavači musejí během víkendu najít pro obě strany přijatelnou míru kompromisu. Tématem číslo jedna, v němž soc. dem. udělá oproti minulosti úkrok, je otázka snižování daní. Podle jednoho z účastníků nočních jednání ČSSD půjde i na snížení daní přímých, což bylo dlouho pro tuto stranu "složitě akceptovatelné". Nyní tedy půjde o míru daňových změn.

Kalousek žádá od soc. dem. snížení daní a další úlevy především pro malé a střední podnikatele a živnostníky. Jeho podmínkou je i zjednodušení pracovního práva. Znamená to, že ČSSD bude muset přistoupit na změny v Zákoníku práce. Ty však chce připravovat ve spolupráci s hospodářskou komorou a především s odbory, které soc. dem. podle zdroje "nechce hodit přes palubu".

"Ty změny, které budou, budou pro menší podnikatele větší, než jaké kdy na stůl položila ODS," prohlásil zdroj.

Dalším diskusním tématem je boj s korupcí, kde ČSSD má zájem, aby nevznikaly pochybnosti o tom, že by chtěla něco zakrývat či zametat pod koberec. I to je jeden z důvodů, proč by soc. dem. netrvala na obsazení postu ministra vnitra, ale přenechala by ho svému koaličnímu partnerovi. Lidovci již před volbami představili svou ideu o reformě policie, která bude v následujících měsících na pořadu dne.

Podle informací Práva soc. dem. uvažuje i o možnosti zřízení parlamentní vyšetřovací komise pro kauzu Kubiceho zprávy tak, aby se objasnil aktivní podíl některých vysokých politiků na vzniku kauzy.

Dalším ožehavým tématem při jednáních je oblast zdravotnictví. ČSSD je ochotna jednat o novelizaci zákona o neziskových nemocnicích tak, aby zajišťoval jistotu státním zařízením, ale zároveň se snížila nejistota těch nestátních.

Ačkoli dosud ještě nebylo předmětem jednání obsazení jednotlivých resortů, ČSSD je ochotna přenechat také řízení zdravotnického resortu lidovcům. Znamenalo by to, že nebude v jeho čele již David Rath, se kterým Jiří Paroubek původně počítal, avšak lidovci k němu měli výhrady.

KDU-ČSL požaduje také vyřešení otázky církví. Podle zdroje Práva má dohoda přinést takové postavení a perspektivu církvím, jaké dosud nikdo neposkytl. V tomto smyslu soc. dem. připustila velké ústupky lidovcům například v tom, že je ochotna zrušit poslední, z pohledu lidovců kontroverzní, novelu církevního zákona. Je také připravena k ratifikaci smlouvy s Vatikánem, kterou připravila předcházející vláda. Obě strany se zasadí o definitivní a spravedlivé vyřešení vztahů státu a církví v ČR.

Nová vláda by neměla být složena pouze ze straníků, část křesel by měla patřit nestranickým odborníkům. O konkrétních jménech se však dosud nejednalo. Podle informací Práva by lidovci mohli například nabídnout své úspěšné hejtmany, k nimž patřili Roman Línek, Stanislav Juránek, dnešní poslanec Evorpského parlamentu Jan Březina či František Dohnal, který nyní šéfuje NKÚ.

Podle zdroje soc. dem. a lidovci mají zájem jednat také se zelenými, aby případné koaliční vládě dali šanci tím, že by ji alespoň tolerovali, a proto program by měl zahrnovat i některá témata této strany. ČSSD i KDU-ČSL jsou proto mimo jiné ochotny i konzultovat se zelenými případné obsazení postu minstra životního prostředí. Jednání se šéfem lidovců bylo podle jednoho z účastníků vyjednávání velmi tvrdé, ale bylo naprosto korektní, neboť jak řekl zdroj, Kalousek je jiný vyjednávač než ODS.

Podle sociálních demokratů totiž ODS po celou dobu neříkala veřejnosti pravdu, neboť byla po celou dobu ochotna se s ČSSD dohodnout na přechodu na čistý většinový volební systém, který by při zvýšení hranice pro vstup do parlamentu na 10 až 15 procent znamenal pro malé strany praktickou likvidaci a ohrozilo by to i komunisty. Tento výsledek však byl pro soc. dem. nepřijatelný, ODS to však údajně chtěla utajit do poslední chvíle, tedy až do podpisu dohody obou stran.

Plný seznam programových shod a ústupků mezi oběma stranami čtěte ZDE.