Článek
Reforma veřejných financí má vstoupit v platnost k 1.1. 2008, proto ČSSD žádá přednostní rozhodnutí soudu. Soud po prostudování žádosti hodlá zvolit další postup.
ČSSD reformě vytýká jako neústavní poplatky ve zdravotnictví a zdanění takzvané "superhrubé mzdy" i rušení registračních pokladen.
Podle místopředsedy ČSSD a stínového ministra financí Bohuslava Sobotky se prostřednictvím vládní rozpočtové reformy daně sníží na úrovni desetikorun či stokorun, ale ty lidem z kapes vytáhnou vyšší ceny.
Hašek: reforma obsahuje přílepky a ty už Ústavní soud rušil
Vláda Mirka Topolánka zvolila podle ČSSD špatnou metodu a navíc postupovala špatně i při projednávání změn ve Sněmovně a Senátu. Navrhuje tak zrušení balíku reforem.
"Očekáváme, že Ústavní soud v řadě částí bude rozhodovat kontinuálně se svou dosavadní judikaturou. Návrh vykazuje znaky takzvaných přílepů, které Ústavní soud v minulosti kritizoval a také rušil," uvedl po předání stížnosti Hašek.
Zrušit alespoň zdravotnické poplatky a danění superhrubé mzdy
Jako druhou variantu navrhuje ČSSD zrušit alespoň všechno to, co nesouvisí s daňovou částí reformy, především regulační poplatky ve zdravotnictví a princip "superhrubé mzdy" jako základu pro zdanění.
Pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, nemůže být podle jejich přesvědčení zdaňováno, protože není součástí mzdy. Návrh reformy je podle Haška chaotický a těžko se v něm vyznají právníci natož občané. "Je zcela zřejmé, že vláda tu práci odflákla," uvedl.
Samotný předseda ČSSD Jiří Paroubek na pondělní tiskové konferenci strany vyzval své členy k mobilizaci proti reformě. Brání se tím tvrzení médií, že připustil, že důsledky reformy nebudou nakonec pro většinu lidí tak drastické. Napsal to ve zprávě pro listopadové zasedání vedení strany.
ČSSD připraví alternativu k reformě
Vládní reformu je podle Paroubka potřeba podrobit analýze a zároveň ČSSD musí připravit vlastní alternativu této reformy.
"Politický boj kolem reformy, v níž půjde o voličské hlasy, se tak bude odehrávat v rovině protichůdné interpretace koalice a opozice," uvedl ve zprávě.
Ústavní soud je oprávněn rušit zákony v případě, že je zákonodárci přijali v rozporu s ústavou. Celé normy, popřípadě jejich části, může zneplatnit i v případě, že by jejich užívání státem či soudy mohlo vést k porušování ústavně zaručených práv.
Takový proces ale bývá delší než jednání běžných tříčlenných senátů. Obvykle trvá několik měsíců a v některých případech i několik let, upřesnil mluvčí ÚS Michal Spáčil. Podle něj zatím nelze ani odhadnout, kdy se soud vyjádří k žádosti o přednostní vyřízení stížnosti.