Článek
Musela přitom překonávat nástrahy přírody i napjaté mezinárodní situace. Znovu potvrdila, že je s to dostát vládní odpovědnosti i závazkům vůči voličům.
Došlo také k několika změnám. S novým vedením ČSSD přišly nové důrazy a inovovaný styl práce, maximálně vlídný k veřejnosti a posilující koaliční potenciál. Stejně jako před červnovými volbami i dnes soudím, že naše země potřebuje vládu, která stmelí lidi dohromady, nikoliv vládu, jejíž metou je udělat z naší společnosti bojiště, kde každý bojuje proti každému.
Hlavní výtka, kterou při četných setkáních se členy ČSSD registruji, se týká zadrhávající komunikace. Mohl bych nyní argumentovat nelítostnými povodněmi, nelehkým utvářením vlády, náročnou reformou veřejných financí, vyčerpávajícím sestavováním a obhajováním státního rozpočtu, úsilím o plynulou integraci do Evropské unie, což je strategický úkol České republiky, hektickým děním ve světě a mnohými dalšími problémy, které mne a mé kolegy plně vytěžovaly. Mohl bych, ale nebudu. Haškův Švejk říká, že i "ministři se mejlej". Cítím naznačený dluh a pokusím se jej brzy vymazat.
Před nedávnem jsme podstoupili komplikovanou volbu prezidenta republiky. Žádný z kandidátů ČSSD neuspěl. To však není problém komunikační, ale čistě personální. Ukázalo se zkrátka, že nároky sociálnědemokratických poslanců a senátorů na hlavu státu jsou vysoké a že ne každý kandidát je v očích jednotlivců schopen jim vyhovět. Je mi to líto, myslím, že jsme nabízeli kvalitní osobnosti. Přes vyvstalé neshody jsem nicméně přesvědčen, že v programové rovině nadále plujeme na jedné lodi.
Zvolení opozičního kandidáta prezidentem by mělo ČSSD vybudit k intenzívnějšímu střetávání se s jejím největším protivníkem - Občanskou demokratickou stranou, a to zejména v tématech, jež jsou pomyslným "rodinným stříbrem" sociálních demokratů. Jedná se v první řadě o nosnou vizi moderního sociálního státu, který nabízí rovnost příležitostí pro všechny a poskytuje podporu těm, kdo se ocitli v nouzi.
V médiích se objevila čísla o kolísajících preferencích ČSSD. Není třeba se jich děsit. Jde o běžný jev, který zaznamenala i minulá vláda Miloše Zemana. Přesto bychom na ně reagovat měli - soudržností a jednotou, jež jsou důležité i pro efektivní spolupráci s koaličními partnery. S tím pochopitelně souvisí potřeba, aby v čele sociální demokracie stál tým, připravený kooperovat, ale především ztělesňovat soc. dem. principy a ideály.
Uprostřed rozdělané práce se ucházím o potvrzení stranického mandátu, abych mohl garantovat základní ideové teze ČSSD. Jejich prosazování nemusí být násilné či teatrální. Stačí zvolit postup důsledný a promyšlený.
Sociální demokracie nenese odpovědnost jen za technický chod vlády, ale i za nezbytné reformy, jimiž musí republika projít, a za pověst našeho státu v zahraničí. Musí přitom umět odpovídat na složité zahraničně politické výzvy a obstát i v obtížných situacích, jako je současný ozbrojený konflikt v Perském zálivu. Už Jan Neruda napsal, že "sláb je ten, kdo malé cíle má". Cíle ČSSD malé rozhodně nejsou. Není proto čas na žabomyší šarvátky - pouze a jenom na poctivou a usilovnou práci, která jediná přináší dobré plody.
(Autor je předsedou vlády a předsedou ČSSD)
PRÁVO 28. března