Článek
Kdo by se mohl ujmout funkce „krizového předsedy“, však není zatím v ČSSD nikomu jasné. O pozici ve vedení se dosud nepřímo přihlásil pouze bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola a ústecký poslanec Jaroslav Foldyna.
Oba kandidaturu podmiňují tím, že o ně „bude mezi členy zájem“. Foldyna hodlá případně kandidovat pouze na místopředsedu, Zimola to ještě neupřesnil.
Ani jeden podle informací Práva nevyhovuje stávajícím špičkám ČSSD a s nimi spřízněným regionům, jako je např. Praha, střední Čechy, Plzeňsko, Pardubicko.
Ve hře je však varianta, že současné vedení nebude vyměněno zcela. Kandidovat znovu bude možná místopředseda a šéf Sněmovny Jan Hamáček, kterého pardubický hejtman Martin Netolický už před pár dny Právu zmínil jako možného favorita na předsedu.
Jeden sjezd stojí dva milióny korun. Nejsme v situaci, kdy bychom mohli vyhazovat peníze
„Nominace u nás přicházejí zdola. Chci proto nejdříve hovořit s členskou základnou. Nejdříve v okrese, v Mladé Boleslavi, a potom na Středočeském kraji. Chci vědět, jaká je představa kolegů o dalším směrování ČSSD, a potom budu řešit vlastní budoucnost,“ řekl Právu Hamáček.
Zcela nevyloučil obhajobu mandátu ani místopředseda Jan Birke. Pozici místopředsedkyně by si podle informací Práva mohla zachovat i ministryně práce Michaela Marksová. Sice proti ní hovoří špatný výsledek ČSSD na Liberecku, na druhou stranu jí ho však prý uvnitř partaje málokdo dává za vinu. Podle informací Práva by však na post podle „ženské kvóty“ ve vedení mohla dostat nominace i její náměstkyně Gabriela Nekolová.
Ze současného vedení odmítl další kandidaturu místopředseda Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka. Úřadující šéf Milan Chovanec řekl, že jeho současné ambice se omezují na kormidlování ČSSD k mimořádnému sjezdu.
Hledání nových členů grémia ČSSD komplikují její vlastní stanovy, které zakazují kandidovat všem, kteří nemají stranickou legitimaci alespoň čtyři roky.
„Nelze vyhazovat milióny na sjezd“
Ze hry jsou tak rázem vyřazeni ti, jejichž jména se přitom v souvislosti s novým vedením v kuloárech skloňovala, odborový předák Josef Středula, nestranický hejtman Vysočiny Jiří Běhounek či plzeňský hejtman Josef Bernard (člen od roku 2015).
Možnost, že by soc. dem. svolala sjezdy dva – jeden, na kterém by tuto část stanov změnila, a druhý, na kterém by navolila nové vedení –, zamítly špičky soc. dem. kvůli úsporám. „Jeden sjezd stojí dva milióny korun. Nejsme v situaci, kdy bychom mohli vyhazovat peníze,“ řekl Právu zdroj blízký vedení ČSSD.
Strana však vymyslela jinou kličku – mandát nového vedení, které z mimořádného sjezdu 18. února vzejde, bude zkrácen ze dvou let na jeden rok. Na řádném sjezdu v roce 2019, který bude volit nový ÚVV a předsednictvo, bude moci být zvoleno i nové grémium. V něm už podle změněných stanov budou moci usednout „nováčci“.
Nové vedení se bude muset hned po zvolení vypořádat s nutnými škrty, jejichž varianty nyní připravuje ekonomický ředitel Martin Starec. Rozhodnutí o úsporách nechá stávající vedení jako dědictví pro své nástupce z pragmatických důvodů. Protože se počítá s personálními škrty, které se dotknou i okresních tajemníků, mohly by se jejich pozice stát předmětem kupčení.
„Přišel by nějaký chytrák, svolal by si tajemníky a řekl jim, že jim zajistí jejich funkce, když mu v regionech domluví podporu na sjezdu,“ myslí si zdroj blízký špičkám ČSSD, který si nepřál být jmenován.