Článek
ČSSD si představuje daňová pásma takto: do hrubé mzdy třiceti tisíc korun měsíčně včetně by zaměstnanci platili na daních ze superhrubé mzdy 12 procent, pro hrubou mzdu 30 až 40 tisíc korun by platila daň 15 procent ze superhrubé mzdy, pro 40 až 50 tisíc 25 procent a nad hrubý příjem 50 tisíc korun by platila daň 32 procent ze superhrubé mzdy.
Nadále by platily současné slevy na dani pro manžele a děti i další odečitatelné položky, takže reálné zdanění by bylo nižší.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku za třetí čtvrtletí loňského roku činila 27 220 korun.
| Superhrubá mzda |
|---|
| Superhrubá mzda, ze které se vypočítává daň z příjmu fyzických osob zaměstnance, je hrubá mzda zaměstnance plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem Zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance 25 procent hrubé mzdy na sociálním pojištění a 9 procent na zdravotním pojištění – obojí nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec Souhrnné pojistné placené zaměstnavatelem je tedy 34 procent. Superhrubá mzda je proto násobkem hrubé mzdy a koeficientu 1,34 |
Návrh ČSSD, který má Právo k dispozici, kalkuluje s tím, že by se snížily daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. „Zavedeme čtyři daňová pásma počítaná ze superhrubé mzdy. Většina zaměstnanců s platem až do 40 tisíc korun se vejde do daňových pásem 12 a 15 procent, nejvyšší příjmy budou daněny v pásmech 25 a 32 procent, přičemž zůstávají nezdaněné základy a bonusy, čili reálné zatížení bude ještě menší,“ zdůvodnil návrh šéf sněmovního rozpočtového výboru ČSSD Václav Votava.
Jedněm pár stovek navíc, jiným o tisíce méně
V současné době platí v Česku pro zaměstnance tzv. rovná daň 15 procent ze superhrubé mzdy a 19 procent platí ze svého zisku firmy. V Česku platí zaměstnanci s hrubou mzdou nad 112 928 korun měsíčně také tzv. solidární daň 7 procent z rozdílu mezi hrubou mzdou a zmíněným limitem.
Soc. dem. slibuje, že lidé s platem do 20 tisíc si přilepší o 600 až 800 korun, lidé s platem okolo třiceti tisíc o 1200 korun. Naproti tomu podle odhadu dotázaných expertů si lidé s hrubým příjmem těsně nad 40 tisíc pohorší o nejméně 5 tisíc a s hrubým příjmem těsně nad hranicí 50 tisíc dokonce o víc než 10 tisíc korun.
„Chceme, aby běžní občané ČR pocítili konkrétní užitek z dlouhodobé úspěšné vládní politiky, proto chceme naprosté většině fyzických osob v ČR snížit daně. Jedná se o komplexní návrh, kterým podpoříme zejména rodiny s dětmi a nízkopříjmové skupiny obyvatel,“ uvedl předseda soc. dem. Bohuslav Sobotka.
Tři pásma pro firmy
„Pro firmy plánujeme tři pásma sazeb: 14 procent do 5 miliónů korun zisku ročně, těchto firem je naprostá většina, asi 90 procent,“ dodal Votava. Devatenáctiprocentní sazba, která obecně platí dnes, se má týkat zisku mezi 5 a 100 milióny korun ročně.
Nejvyšší sazba 24 procent by se dotkla zhruba 600 největších podniků s čistým ročním ziskem nad 100 miliónů korun.
„Zdaňovat se bude konsolidovaně podle vlastníka, takže agresivní forma daňové optimalizace nebude možná. Bude se využívat evropský veřejný rejstřík skutečných vlastníků,“ podotkl Votava.
Každý se pak prý může podívat, jak by se ho návrh dotkl, na nově zřízených internetových stránkách ČSSD www.spravedlive-dane.cz. „Díky změně daňového systému na daních ušetří více než 99 procent firem, více zaplatí jen 600 největších podniků. Devadesáti sedmi procentům podniků snížíme daně o více než třetinu,“ slíbil premiér.
Pravice proti
ČSSD by dále chtěla po volbách zavést i sektorovou daň pro banky. Byla by myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a odvíjela by se od jejich výše. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun.
Daňovou progresi slibovala ČSSD i před volbami v roce 2013. Tehdy žádala zdanit příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně 30 procenty a zvýšit firemní daně o dva procentní body a daně velkým firmám o šest až 11 procent. Nakonec se však ve vládě nedohodla, ačkoliv svůj návrh odstupňovaného progresivního zdanění na 12, 20 a 28 procent předložili i lidovci.
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš k progresivnímu zdanění řekl Právu, že s ním principiálně souhlasí: „Ale je otázka o kolik. Nyní jsou to podle solidární přirážky dvě procenta, nám ale jde především o snižování některých daní a sociálního pojištění.“
Naopak potíž by s návrhem tentokrát mohla mít KDU-ČSL. Do příštích voleb chce jít totiž v koalici s hnutím Starostové a nezávislí a těm se progrese v daních nelíbí.
„My nejsme pro změny daňových sazeb. Daňovou progresi v podstatě už máme, je daná odpočitatelnými položkami, které se zvyšují, třeba odpočty na děti, což je jedna z mála věcí, za kterou bych vládu pochválil. Je to jednoduché, adresné, pomáhá to tam, kde má,“ řekl Právu šéf STAN Petr Gazdík.
„Daňová progrese daňovými sazbami přináší další složitost do systému, je neadresná a není žádný důvod ji zavádět. My se budeme snažit o jednoduchost,“ dodal.
Šéf lidovců Pavel Bělobrádek Právu odmítl říci, jestli by lidovci chtěli svůj návrh z roku 2013 oprášit. „Volební program včas představíme,“ napsal Právu.
Pro svůj návrh by ČSSD po volbách těžko získala hlasy ODS nebo TOP 09. „My chceme celý systém naopak zjednodušit, některé daně a sazby (např. odvody zaměstnavatelů na soc. pojištění) rozumným způsobem snížit a některé daně i zrušit. To se týká i tzv. solidární daně,“ napsal Právu šéf ODS Petr Fiala.
Progresivní daně už podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska v zásadě platí. „Když se podíváme na křivku progrese zdanění fyzických osob, tak není malá. Byť jedna sazba, tak slevy na dani na manželku a děti křivku dělají progresivní. Zvýhodňuje nízkopříjmové proti vysokopříjmovým,“ řekl Právu. Návrh ČSSD se Kalouskovi nelíbí, trestá podle jeho názoru úspěšné lidi.
Komunisté jsou všemi deseti pro
Pro by byli naopak komunisté. „My na vrata tlučeme s větší progresivitou daňového systému od té doby, kdy nám pravice daňový systém přiblížila k rovným daním,“ řekl Právu ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.
„Jsme pro všemi deseti. Jdou stejným směrem, jako jsou naše úvahy. Tyhle návrhy se ale vždy objeví až těsně před volbami,“ podotkl Dolejš.
