Článek
ČSSD totiž počítá s tím, že by v nové vládě obsadila jako dosud jedenáct křesel, lidovcům by připadla čtyři místo současných tří a unionistům dvě, zatímco dnes mají tři. Nejsilnější strana navíc chce pod svá křídla klíčové resorty, jako finance, místní rozvoj, vnitro, obranu, průmysl, práce a sociální věci, dopravu, případně zahraničí i kulturu.
Pustit by například mohli zdravotnictví, avšak s podmínkou, že v čele nebude stát lékař, ale schopný ekonom. Šéf Stanislav Gross pak trvá na tom, že vládní rošáda nemůže být jen nějakou kosmetickou úpravou, ale výraznou změnou.
Podle dobře informovaných zdrojů by křesla připadající soc. dem. mohli v několika případech obsadit i úspěšní manažeři a nestraníci typu bývalého šéfa ZVVZ Milevsko a někdejšího prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Stanislava Kázeckého (ten chce jít jako nestraník za soc. dem. do Senátu), Vratislava Kulhánka ze Škody Auto nebo Martina Romana z ČEZ.
Řady nestraníků v Grossově vládě by mohl rozšířit i někdejší prezidentský kandidát Jaroslav Bureš jako ministr bez portfeje a současně předseda Legislativní rady vlády. Není vyloučeno, že v čele obrany zůstane také další nestraník Miroslav Kostelka, který sice podle dostupných informací netrvá na svém dalším angažmá, ale připouští, že zůstane.
Boj o místní rozvoj
Ve svých záměrech se tak soc. dem. bude muset střetnout zejména s unionisty, kteří trvají na tom, že by měli mít ve vládě tři křesla, a pokud by kývli na dvě, pak by mělo jít o důležité resorty. "Čistě matematicky vzato, lidovci mají 21 poslanců, unionisté deset, takže poměr je jasný 4 ku 2," okomentoval požadavky unionistů jeden z vysoce postavených politiků soc. dem.
Unionisté se ale nechtějí vzdát ministerstva pro místní rozvoj, přes které protékají miliardy korun například z EU. Právě tento úřad by však chtěli soc. dem. obsadit svým členem, poslancem Radko Martínkem.
O šéfovi unionistů se pak uvažuje na ministerstvo spravedlnosti. Jedny zdroje z US-DEU tvrdí, že Němec je s takovým řešením již smířen, jiní unionisté takový přesun ale naprosto vylučují a tvrdí, že se Němec místního rozvoje nevzdá.
Unii by ve vládě mohl posílit místopředseda Karel Kühnl, avšak není jisté, které ministerstvo by mohl řídit.
Kalousek by vzal jen finance
Horké chvilky čekají podle všeho Grosse při jednání s lidovci. Z okolí předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska totiž prosákla informace, podle které by vstoupil do vlády pouze za předpokladu, že dostane klíčové ministerstvo financí. To ale soc. dem. nechce pustit. Dosavadní šéf Bohuslav Sobotka je jedním z mála ministrů, kteří mají své místo v novém kabinetu téměř jisté.
V takovém případě podle dostupných informací zůstane Kalousek mimo vládu, což je soc. dem. ochotna akceptovat. Rošáda by ale mohla nastat i v případě tří lidoveckých ministrů, neboť právě o dopravu, případně zahraničí má zájem ČSSD. Milan Šimonovský s Cyrilem Svobodou by mohli přesedlat do jiných funkcí. Šimonovský např. na zemědělství a Svoboda do Bruselu.
To v případě, že by se Vladimír Špidla rozhodl pro funkci šéfa Sněmovny, kde by vystřídal Lubomíra Zaorálka coby budoucího šéfa české diplomacie.
V čele dopravy by pak mohl stanout současný ministr průmyslu Milan Urban, kterého by vystřídal některý z nestraníků. Lidovci ale Kalouskovými ústy říkají: své tři ministry nemáme důvod měnit.
