Článek
Kvůli těmto přebytkům komise nařídila, že ČR za to musí do rozpočtu Unie zaplatit zmiňovanou sumu. Země to odmítla a soud jí dal v letitém sporu nakonec zapravdu.
"Je to významný úspěch, který po téměř pěti letech soudního sporu korunuje dlouholeté úsilí ministerstva zemědělství a ministerstva zahraničních věcí a který potvrzuje, že ČR byla ze strany EK neprávem uložena sankce," reagoval ministr zemědělství Petr Bendl ODS).
"Od začátku jsme byli přesvědčeni, že ČR v době svého přistoupení k EU neporušila pravidla, a proto se rozhodla s EK soudit. Budeme požadovat, aby peníze, které ministerstvo zemědělství zaplatilo, byly ze strany EK vráceny a využity v rámci resortu," dodal.
Problémy mělo více nových členů
Stejný problém jako Česko měly i některé další nové země unie. Konkrétně jde o Polsko, u něhož šlo o zhruba 12,4 miliónu eur, Slovensko (3,6 miliónu eur) a Litvu (3,2 miliónu eur). I u nich Soudní dvůr EU rozhodnutí komise o nutnosti zaplacení zmiňovaných částek zrušil.
Komise těmto zemím nařídila zaplatit do unijního rozpočtu zmiňované částky v souvislosti s pravidlem, že přebytečné zásoby, ať už veřejné nebo soukromé, by měly být odstraněny na náklady nových zemí. Cílem opatření je chránit vnitřní trh v EU před narušením, které předzásobení před vstupem může způsobit. Konkrétně šlo třeba o mandarinky, ananas, drůbeží maso, rýži či džusy.
Takové přebytečné zásoby by měly být staženy z trhu - buď vyvezením, nebo zničením.