Hlavní obsah

ČR varuje Chorvaty před zpochybněním Benešových dekretů

PRAHA

Kabinet projedná na středečním zasedání okolnosti rakousko-chorvatského ujednání, podle nějž by měli být odškodnění někteří Němci, kteří byli z chorvatského území po skončení druhé světové války. Podle vlády i podle prezidenta Václava Klause by chorvatský postoj mohl ohrozit existenci Benešových dekretů

Článek

Chorvatsko je první zemí, na jejímž území se uskutečnil odsun německé menšiny po roce 1945 a která učinila vůči bývalým občanům tento vstřícný krok.

Chorvatské ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že plánovaná dohoda s Rakouskem se má týkat jen osob, které měly v roce 1938 v roce 1945 po osvobození rakouské občanství, a majetků, které byly vyvlastněny až po roce 1955.

Chorvatsko s touto nabídkou vůči Rakousku přišlo loni. Chorvatsko spoléhá na rakouskou podporu při jednáních o přistoupení země na Jadranu do EU.

Ani Chorvaté však nejsou v postoji vůči odškodnění jednotní, například levicový prezident země Stipe Mesić se zněním plánované smlouvy nesouhlasí. 

Podle chorvatského deníku Većernji list pojí chorvatského pravicového premiéra Ivo Sanadera nadstandardní přátelství s předsedou vlády Rakouska Wolfgangem Schüsselem. Oba politici spolu trávili volný čas na chorvatských ostrovech Brač a Hvar. Sanaderovi pomáhá, že dříve působil jako obchodník v Rakousku, ovládá tedy plynně němčinu.

Rakouští lidovci: ČR by měla Chorvatsko následovat

Chorvatské odškodnění by mohlo zvýšit tlak na český stát, aby postupoval obdobně vůči sudetským Němcům. Odhaduje se, že sudetští Němci museli zanechat v Československu majetek za 300 až 800 miliard československých korun.

I na rozbouřené české politické scéně existuje v otázce odsunu konsensus mezi parlamentními politickými stranami, zrušení Benešových dekretů je pro Česko nepřijatelné, neboť by prý vedlo ke zpochybnění poválečného uspořádání Evropy.

Mluvčí rakouských vládních lidovců  pro záležitosti vyhnanců Norbert Kapeller označil rakousko-chorvatskou dohodu za "příklad pro řadu dalších států" a vyzval Česko a Slovinsko, aby chorvatský příklad následovaly.

Historické pozadí

Chorvatsko bylo ve válce loutkovým německým satelitem pod vedení diktátora Ante Paveliče.

Po skončení války se stala balkánská země součástí obnovené Jugoslávie, kde převzal moc komunistický vůdce a původem Chorvat Josip Broz Tito. Jugoslávie stejně jako Československo a další státy středovýchodní Evropy postupovala vůči domorodým Němcům nesmlouvavě, německy mluvící obyvatelstvo bylo odsunuto do Německa a Rakouska.

Anketa

Měli by být odškodněni kvůli odsunu někteří sudetští Němci, kteří byli občany prvorepublikového Československa?
ano
9,8 %
ne
90,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 3290 čtenářů.

Výběr článků

Načítám