Článek
Dalším důvodem bylo například i to, že Česko pozdě zahájilo kampaň a na protikandidujícím Chrovatsku, které místo nakonec získalo, bylo více znát, jak moc o členství stojí.
Analýzu neúspěchu projednávala ve středu vláda, výsledky ale neposkytla.
V souboji o pozici v OSN vyhrálo Chorvatsko. Jeho prezident Stjepan Mesič se kampaně osobně účastnil, země také dříve kandidaturu potvrdila.
To Česko se dlouho nemohlo rozhodnout, zda o ni vůbec stojí, protože v první polovině roku 2009 bude ČR předseda EU a politici měli obavy, aby se vše zvládlo.
Rozvojové země nepomohly
ČR se považovala za favorita volby. Zklamaly ale rozvojové země, kam proudí z Česka pomoc. Právě to, že Česko nedokázalo tyto země přesvědčit, aby za pomoc daly státu hlas, bylo také jedním z důvodů neúspěchu.
ČSSD v té souvislosti ve čtvrtek kritizovala prezidenta Václava Klause. "Ten nejen, že se na rozdíl od svého chorvatského protějšku kampani nijak nevěnoval, ale naopak svým kontroverzním vystoupením na půdě OSN, kdy popřel zcela v rozporu s vědeckými názory podíl člověka na globálním oteplování, zasadil kandidatuře ČR smrtelnou ránu," uvedl šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek v prohlášení.
Neoficiální znění analýzy mezi příčinami uvádí "absenci vnitropolitického konsensu o některých aktuálních mezinárodních otázkách (podle některých diplomatických zdrojů zejména tématu klimatických změn)". Názory Klause na globální oteplování dlouhodobě napadá ministr pro životní prostředí a šéf zelených Martin Bursík. Poukazuje na to, že Klaus se liší od oficiální pozice vlády, což podrývá autoritu země.
Členství v Radě znamená prestiž
Rada bezpečnosti má 15 členů, Čína, Británie, Francie, Rusko a USA, mají stálé místo s právem veta. Zbylých deset členů je nestálých. Každý rok se jich volí pět s mandátem na dva roky.
Členství v RB je prestižní záležitostí a znamená, že i malá země, jakou je ČR, se může zviditelnit. Má také možnost spolupodílet se na rozhodování největší mezinárodní organizace. Hlas velkých a malých států má v Radě stejnou váhu.