Článek
Koordinaci členství má na starosti ministerstvo zahraničních věcí, jednotlivá ministerstva pak řeší konkrétní spolupráci.
Kontrola zjistila, že ačkoliv nové smlouvy či další finanční závazky by měla schvalovat vláda a mělo by s nimi být seznámeno ministerstvo zahraničí, běžně se tak neděje.
Za členství v mnohdy nesmyslných institucích platí Česko miliardy
„Ministerstvo zahraničních věcí má mít také celkový přehled o tom, s jakými mezinárodními organizacemi ČR spolupracuje a jaké jsou přínosy této spolupráce. Ani k jednomu si ale nedokázalo zajistit potřebné informace, a neplnilo tak úkoly dané usnesením vlády,” uvedla kontrola.
Už v minulých letech se objevily informace, že Česko je součástí takových institucí jako Úřad pro mořské dno, Mezinárodní chladírenský úřad nebo Mezinárodní organizace frankofonie, která sdružuje země, které používají francouzštinu. Ministerstvo zahraničí posledně jmenované organizaci minulý týden gratulovalo k 50letému výročí a uvedlo, že s ní bude spolupracovat i nadále.
Kabinet se v roce 2013 uložil resortům, aby v rámci mezinárodní spolupráce našly kapitoly, v nichž je možné ušetřit. Ministerstva navrhla úspory ve výši 18 milionů korun, ovšem následně nikdo nesledoval, zda byly navržené úspory realizovány. V roce 2018 tak bylo 10,8 milionu korun vyplaceno organizacím, v nichž bylo navrženo členství ukončit.
ČR dává miliardy za členství v mezinárodních organizacích, vláda chce znát smysl
Kontroloři nakonec svépomocí zjistili, že v roce 2018 spolupracovala ČR s 477 organizacemi a zaplatila jim 4,4 miliardy korun. V případě 233 organizací byl přínos vyhodnocen, u 244 nikoliv.