Článek
Novela vyhlášky by podle ministerstva měla zabránit ohrožení obyvatel, průmyslu a majetku v Česku a měla by platit už letos v zimě. Ministerstvo chce právní úpravou zajistit, že nedojde k přetížení české přenosové soustavy, které by vyústilo v nespolehlivost dodávek elektřiny odběratelům.
Problémy v přenosové soustavě jsou podle ministerstva důsledkem rozsáhlé výstavby větrných elektráren v oblasti Baltského a Severního moře. Po elektřině z těchto větrníků je poptávka v jižním Německu a v Rakousku.
Stovka turbín na moři má produkovat dostatek elektřiny na provoz více než 200 000 domácností.
Kvůli nedostatečnému propojení v Německu ale jsou toky elektřiny vyvolané těmito obchody neplánovaně přenášeny přes českou a polskou přenosovou soustavu. Podle ministerstva těmito soustavami fyzicky projde až polovina všech obchodních toků mezi severem Německa a Rakouskem.
Navýšení kapacit je nevyhnutelné
Odpojení přeshraničního vedení je ale podle ministerstva jen krátkodobým opatřením, k němuž lze přistoupit v případě nouze. Ve střednědobém horizontu, do roku 2017, chce provozovatel přenosové sítě ČEPS uvést do provozu transformátory, které umožní rozprostřít přeshraniční toky elektřiny na méně zatížená vedení, jejichž kapacita není optimálně využita, a zamezí nebezpečným situacím pro českou přenosovou soustavu.
Systémovým řešením by podle ministerstva bylo také rozdělení jednotné německo-rakouské obchodní zóny pro trh s elektřinou na menší oblasti. Společná zóna totiž umožňuje obchodní výměny, které převyšují fyzické možnosti propojených přenosových soustav Německa a Rakouska. Podle vyjádření Německa a Rakouska je ale rozdělení společné zóny možné až kolem roku 2018.
Aby se problém vyřešil dlouhodobě, je podle ministerstva třeba urychlit výstavbu nových vedení, která efektivně a bezpečně umožní přenos elektřiny v rámci Evropy. Součástí dlouhodobého řešení je i významné posílení přenosových kapacit ČEPS.