ČR a Polsko kritizují německé kontroly na vnitřních hranicích EU

Obě vlády se shodly, že v otázce nelegální migrace je potřeba udělat víc, než co dělá Unie doposud. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že chce v sobotu představit svou migrační strategii.

„Musíme se v této věci posunout dál a možná se na ty věci dívat trošku jinou optikou. Musíme být aktivnější, asertivnější vůči třetím zemím,“ uvedl Fiala.

Zavádění dlouhodobých kontrol na vnitřních hranicích EU, jako dělá Německo, podle Fialy není řešením nelegální migrace a směřuje to proti ideji evropské integrace.

Německo sleduje celou svou pozemní hranici od poloviny září, hranici s Českem kontroluje už od loňského října. Podle kancléře Olafa Scholze budou kontroly pokračovat tak dlouho, jak to bude možné.

Česko patří ke skupině zemí, které dlouhodobě chtějí přísnější verzi migračního paktu, azylovou i návratovou politiku. Podle Fialy se teď musí snažit přesvědčit i další země. „Jinak se dočkáme toho, že jedna z největších výhod, volný pohyb po Evropě, bude ohrožena,“ míní premiér.

Představitelé polské a české vlády se zároveň domluvili, že Polsko poskytne Česku některá požadovaná data k těžbě v hnědouhelném dole Turów.

„Polská strana nám poskytne některá data, která byla na naší straně požadována. Přispěje to k tomu, že se zklidní situace v části skupin, které dlouhodobě kritizují podobu dohody,“ uvedl Fiala. Pro občany obou zemí je podle něj smlouva výhodná a na české straně odstranila řadu problémů.

Polský premiér Donald Tusk slíbil, že polská energetická skupina pošle celou vyžádanou zprávu Česku.

Vliv těžby hnědého uhlí v polském dole řeší Češi s Poláky v dohodě, kterou podepsali premiéři Česka a Polska 3. února 2022. Polsko a firma PGE, které důl a sousední elektrárna patří, už vyplatily na kompenzacích škod 45 milionů eur (zhruba 1,14 miliardy korun), z toho 35 milionů eur (884 milionů korun) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají zejména ztráty podzemní vody a také poklesu půdy.