Covid začíná být běžná viróza, testovat se kvůli rýmě není třeba, míní odborníci

„Nemůžeme to nastavit tak, že všechny s rýmou zavřeme. Kdo si udělá antigenní test, to je dobře, ale dělat ho u každé rýmy? To bychom se utestovali. Je potřeba říci, že se nešíří varianta koronaviru, která by měla těžký klinický průběh, jako měla delta. V populaci se pohybuje velká nálož onemocnění, a pokud člověk nemá další příznak, jen rýmu, tak není vitálně nutné se testovat. Respirací jsou na podzim sta tisíce nebo miliony v populaci. Je potřeba zavést racionální myšlení,“ řekl Novinkám Prymula.

„Není možné, abychom všechny nahnali do zdravotnického zařízení na testování, nebo aby si všichni šli koupit test, pokud se jedná jen o rýmu. Když se jedná o nějaký produktivní kašel, tak je to horší. Ale záleží na celkových klinických příznacích,“ dodal.

Podle Prymuly také záleží, co člověk od antigenního testu očekává. „Jestli jde o rozhodnutí, zda mám zůstat doma, tak bych si test udělat měl. Obecně lidé s respiračními příznaky, jako je kašel a rýma, by neměli chodit do práce, protože tak to šíří dál,“ myslí si Prymula.

Určitě by si test měl udělat člověk ve chvíli, kdy má neobvyklé příznaky. „Např. když člověk trpí neobvyklou bolestí hlavy. Když člověk ztratí chuť a čich, tak je to tak standardní příznak covidu, že už asi nemá smysl dělat si antigenní test,“ dodal.

Stejně tak i podle Šinkory má smysl se testovat ve chvíli, kdy chce člověk zůstat doma. „Respiračních virů jsou tu desítky. Komu je špatně a bojí se, že by ohrozil své okolí, ten ať zůstane doma. Ale abychom si při každém příznaku dělali testy? To je nesmysl. Virus je už naprosto adaptovaný na nás a my na něj,“ řekl Novinkám.

Podle Šinkory by se už ke covidu mohlo začít přistupovat jako k dalším respiračním virózám. „Když má člověk těžší formu virózy a ví o tom, tak by měl také zůstat doma. Tak to bývalo vždy. Vždycky bývalo ‚normální‘, že někdo přišel do práce a kýchal a nakazil celou kancelář. Nikdo se tím moc nezabýval,“ dodal.

Podle Šinkory bývá až 10 procent testů, které si lidé dělají čistě preventivně, aniž by cítili jakékoliv příznaky, pozitivní. „Když to extrapolujeme, tak 800 tisíc až 1 milion lidí v ČR by bylo ‚nakažených‘. Tak by to vyšlo, kdybychom všechny obyvatele ČR testovali,“ dodal Šinkora.

Molekulární biolog a biochemik Libor Grubhoffer se ale domnívá, že je v zájmu každého, komu není dobře, aby si kvůli sobě i svému okolí udělal v případě příznaků antigenní test. Kvůli rýmě u dětí by však nepřeháněl.

„To je zase velice individuální, neměli bychom propadat panice či hysterii. Pokud je to ovšem silná rýma a opět spojená třeba s mírně zvýšenou teplotou, potom je určitě třeba pečlivě zvážit, zda promořovat dětský kolektiv ve školce přítomností takového dítěte. Situace ještě rozhodně není tak daleko, jsme teprve na cestě k tomu, abychom mohli s klidným svědomím přistupovat ke covidu jako k jiným respiračním onemocněním. Zatím totiž stále neplatí, že by covid-19 už byl adaptovaný na sezonní výskyt v podzimních či zimních měsících,“ upozornil Grubhoffer.

Že se lidé sami dobrovolně testují, ukazují data lékáren. Bezmála čtvrt milionu testovacích sad prodala v září síť lékáren Dr. Max. Podle dat, která Novinkám poskytl mluvčí Michal Petrov, zájem o testy stoupá od června, v září však skokově narostl. Pro srovnání, v době vrcholící pandemie v lednu se těchto sad prodalo přes 560 tisíc.

„Spolu s tím stoupá mezi zákazníky zájem také o léčiva s paracetamolem, ibuprofenem a vitaminy C a D,“ sdělil Novinkám Petrov. Přípravků s paracetamolem prodaly lékárny necelých 372 tisíc, s ibuprofenem 187 tisíc, vitaminu C skoro 300 tisíc a vitaminu D necelých 90 tisíc balení. „Skladové zásoby jsou zatím dostatečné u veškerého poptávaného sortimentu,“ dodal Petrov.

Lékárny Benu zaznamenávají zájem o antigenní testy mezi zákazníky kontinuálně, nyní se mírně zvyšuje. „Očekáváme, že poptávka se ještě razantněji zvýší při výrazném ochlazení, kdy budou mnohem více řádit respirační onemocnění, nejen covid,“ řekl Novinkám mluvčí Marek Hubač.

„Poptávka po paracetamolu a dalších účinných látkách na horečku a nachlazení rapidně stoupá. Obzvláště v období, kdy se střídá teplé a studené počasí a při nedostatečné imunitě, se to projeví prakticky ihned,“ dodal.

Lékárny přitom nepozorují, že by se lidé víc zajímali také o nákup roušek nebo respirátorů. Vysvětlují si to tím, že v současnosti neplatí pro nošení ochrany dýchacích cest žádné nařízení.

„Nicméně pozitivně vnímám, že někteří pacienti se naučili respirátory používat v situacích, kdy se necítí dobře či jsou nemocní, a snaží se ostatní chránit před nakažením virovým či bakteriálním onemocněním, se kterým bojují,“ poznamenal Hubač.

V úterý testy ve zdravotnických zařízeních odhalily 2973 nových případů nemoci covid-19, téměř o pět set méně než před týdnem. V nemocnici leželo 1711 nemocných.