Hlavní obsah

Covid už je jiný, vážnějších obtíží po jeho prodělání ubylo

Virus covidu se změnil a lékaři v současnosti zaznamenávají méně pacientů, kteří mají po prodělání nemoci závažnější zdravotní obtíže. Konstatoval to předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek, podle něhož v ČR hovoříme o vyšších stovkách pacientů.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie,“ uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. „Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů,“ dodal.

Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. „Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní a měli těžší průběh nemoci a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná,“ uvedl.

Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. „Počty pacientů, které se s postcovidovými problémy potýkaly po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie,“ dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů.

Nejnebezpečnější byly první mutace

S vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první varianty viru na počátku pandemie. Lékaři se tehdy obávali, že dlouhodobé následky by mohla mít až polovina pacientů s vážným průběhem covidu. To se naštěstí nepotvrdilo.

„V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob,“ dodal Koblížek.

Změnily se podle něj i jejich potíže. „V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,“ uvedl.

Nemoc kuřáků stojí ročně tisíce životů, smrtelná může být i v kombinaci s chřipkou a covidem

Zdraví

Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. „Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělaném covidu,“ doplnil Koblížek.

Podle studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové (FN HK), představené v roce 2023, se s následky těžkého covidu potýkala necelá desetina pacientů. Pacienty podle dat ponejvíce trápila zmíněná dušnost, výrazná únava, bolesti hlavy a kloubů, případně poruchy spánku.

Světová zdravotnická organizace popsala tzv. dlouhý covid včetně jeho více než 200 příznaků již v roce 2021.  Zároveň také určila, že o postcovidový syndrom neboli „dlouhý covid“ se jedná tehdy, když má pacient problémy i po třech měsících od původní infekce a není možné je vysvětlit jinou příčinou.

První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44 000 v souvislosti s nemocí zemřelo.

Virózy jsou dále na vzestupu, chřipka může udeřit ještě před Vánocemi

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám