Covid nezmizel. Konec prázdnin a podzim ho mohou opět rozjet

Obavy budí nová, nakažlivější varianta omikronu EG.5. V Česku se ale zatím Eris, jak jí vědci říkají, neobjevila. „V zemích, kde byla nová varianta zachycena, dosud nezaznamenali vyšší podíl hospitalizací v souvislosti s novou variantou,“ ubezpečila za Státní zdravotní ústav Dana Šalamunová.

Rychle stoupající počty nakažených hlásí Spojené státy, Čína, Japonsko, Francie či Portugalsko. Od července oznámilo Řecko 11 645 nových případů, Itálie přes 20 tisíc, Velká Británie přes 17 tisíc, zatímco v Chorvatsku je to podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jen kolem 130 případů.

I v Česku se covid stále šíří, oproti předchozím létům ale nijak dramaticky. V minulém týdnu bylo denně hlášeno kolem 40 nově nakažených, zpravidla s mírným průběhem, který nevyžaduje hospitalizaci. V pondělí šlo už o dvojnásobek, v úterý a ve středu jich ale bylo méně – 51 a 50.

„Sem tam se začátkem srpna nějaký pacient s covidem objevil,“ potvrdila Právu praktická lékařka z Prahy Ludmila Bezdíčková.

Podobně jako řada odborníků očekává, že se začátkem podzimu a po návratech z dovolených situace změní. Lidí s respiračními chorobami i covidem opět přibude. Přispět k tomu může podle virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity i cestování bez omezení. Od respirátorů v dopravě se oproti loňsku také upustilo.

„Přitěžující okolnost to být může, nicméně dokud neuvidíme náznak toho, že začínají čísla skutečně růst, tak podle mého názoru nemá velký smysl zavádět restriktivní opatření,“ dodal.

S variantou EG.5 ale přichází i nejistota. Ačkoliv jde stále o typ omikronu, který je podle WHO nakažlivější, ale zatím se neprokázaly vážnější dopady na zdraví, imunita lidí za poslední rok zeslábla.

„Zvýšený počet pacientů v nemocnicích, kde virus cirkuluje, není významný a je daný vyšším počtem nakažených, ne vyšší nebezpečností viru,“ míní epidemiolog Rastislav Maďar.

Stovky tisíc lidí se ale nechaly naposledy přeočkovat před mnoha měsíci, někteří dokonce před rokem či dvěma, což by mohl být podle vakcinologa Romana Prymuly problém. „Jejich obranyschopnost už nemusí být tak dobrá, jako byla na sklonku epidemie,“ poznamenal Prymula. Může se tak stát, že pro ně bude prodělání covidu náročnější, než tomu bylo loni.

Na totéž upozorňuje i epidemiolog Petr Smejkal. „Omikron nezmizel. Druhá věc je, že lidé se neočkují a delší doba od posledního očkování může být faktorem, proč může být závažnějších případů víc,“ uvedl.

Zejména starší osoby a chroniky proto vyzval, ať se nechají znovu přeočkovat nejnovějším typem vakcíny, která bude dostupná na podzim a bude cílit na mutace omikronu. „Nebude už obsahovat původní wuchanský kmen viru, jak tomu bylo u vakcín doposud,“ upřesnil Maďar.

Skeptický je naopak Prymula, podle kterého se lidé k očkování neodhodlají, dokud se covid nezačne opět masově šířit.

Nedůvěra panuje k tomu, že je stát na případnou další epidemii lépe připraven, než tomu bylo začátkem roku 2020. „Myslím si, že stát bude překvapen naprosto stejně jako tehdy, pokud by došlo k nějaké vážnější situaci,“ zdůraznil Prymula s tím, že se nepodařilo navýšit počty pracovníků v krajských hygienických stanicích, které byly svého času přetíženy.

Nárazově se počty lidí zvýšily, dočasných asi 150 míst ale ministerstvo pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) zrušilo.

Slyšet není ani o Národním institutu pro zvládání pandemie. Stěžejní orgán plný odborníků má připravovat Česko na případné další pandemie. „Naposledy jsme byli 17. dubna obesláni kvůli odhadu, kolik vakcín bude potřeba na podzim, a od té doby nic. Všichni asi doufají, že nic potřeba nebude, ale to se nám může vymstít,“ podotkl člen institutu Smejkal.

Podle Maďara, který vede epidemiologickou skupinu, vydá institut na podzim doporučení k očkování, především rizikovým skupinám a jejich blízkým.

V současnosti se covid nedá snadno odlišit od chřipky nebo respirační infekce. Projevy jsou velmi podobné: ucpané dutiny, kašel, škrábání v krku, chrapot. Objeví se do pár dnů od nákazy. I proto se léčí podobně jako viróza. Výjimkou není ani prodělání covidu bez jakýchkoli příznaků.

Jiný přístup volí lékaři u chroniků a rizikových osob. „Netestujeme všechny, ale ty, kteří z té informace mohou nějakým způsobem profitovat, což jsou lidé rizikoví, kteří by měli nárok na léčbu antivirotiky, zejména lidé na chemoterapii,“ přiblížila praktická lékařka Bezdíčková.

Lékaři testují také příbuzné a pracovníky, kteří s ohroženými přicházejí do kontaktu, anebo ty, kdo by mohli nakazit větší skupinu lidí.

„Například lidi, kteří jedou na tábor jako vedoucí a zrovna jsou nemocní nebo pracují jako ošetřující personál v domově pro seniory. Tam to smysl má, u mladých lidí ne,“ dodala pro Právo Bezdíčková.

Vakcína je stále hrazená z pojištění. Očkovací centra z většiny zanikla, vakcíny podávají praktici ve svých ordinacích nebo lékaři v centrech cestovní medicíny v nemocnicích.