Článek
Mikriukov v tuzemsku žije už jedenáct let a vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově. Od začátku války má za sebou hrubým odhadem tisíc hodin psychologických konzultací s uprchlíky, v drtivé většině se jednalo o ženy, které do Česka utekly se svými dětmi. Pomocnou ruku nabídl jen pár dnů po začátku invaze.
„Myslel jsem si, že to bude hlavně práce s traumatem, s akutním stresovým syndromem nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Místo toho se ukázalo, že stres mnohdy u lidí vyvolal jiné obtíže, často takové, ke kterým ti lidé už dříve měli sklon. Takže kdo byl jen úzkostný, rozjely se mu panické ataky, kdo měl sklony k depresivním náladám, rozjela se mu deprese,“ popsal s tím, že na začátku invaze řešil i hodně obav matek, aby jejich děti nebyly traumatizovány zážitky z útěku.
Matky jsou přetížené
Přes problémy s tím, jak naložit s nejistou situací, zda si hledat v Česku trvalejší zázemí, nebo věřit, že válka rychle skončí a bude se možné vrátit domů, se po několika měsících témata postupně změnila směrem k problémům se zvládáním dětí.
V postoji k uprchlíkům jsou Češi rozpolceni
„Matky hodně řešily, že děti najednou neposlouchají, nerespektují hranice a mantinely. Je možné, že to bylo částečně způsobeno absencí otců, ale také tím, že matky jsou a byly velice přetížené. Musí zastávat obě rodičovské role, do toho pracovat, řešit školy. Děti tak zůstaly bez dostatečné pozornosti, z čehož plynulo to zlobení. Řekněme si ale, že i pro děti to byla obrovská zátěž, často chodily do dvou škol, do té české přímo a ukrajinskou školu měly online,“ vysvětlil.
Sám Mikriukov přiznal, že zvládnout celou situaci nebylo lehké ani pro něj samotného. „Je náročné slovy vůbec popsat situaci, kdy ve vaší zemi začne válka a všichni, které tam znáte, jsou najednou v ohrožení. Je to šílené. První týden to byl naprostý šok. Bohudík nikdo z mého nejbližšího okolí nezemřel, to opravdu nevím, jak bych na to reagoval,“ přiznal.
Dvanáct sezení
Zakladatel projektu delamcomuzu Pavel Pařízek vysvětlil, že s kolegy se zaměřil na pomoc v podobě dvanácti sezení, což přispívá k hlubší stabilizaci řešeného tématu. Sezení jsou přitom dostupná osobně, online i telefonicky.
„Zájem o psychoterapeutickou pomoc je pořád veliký. Vlivem stále trvajícího konfliktu očekáváme další vlnu s nástupem nového školního roku a příchodem podzimu,“ poznamenal Pařízek. Pomoc poskytnutá stovkám uprchlíků by nebyla možná bez pomoci dárců, kteří na webu Donoio.cz podporují sbírku #hlavunadvodou.
Podobnou pomoc nabídl projekt už za covidu zejména lidem z tzv. první linie, podobně odborníci pracovali s lidmi postiženými tornádem na jižní Moravě.
Z Česka odešlo už 200 tisíc Ukrajinců
