Co prošlo Sněmovnou, je podle Babiše katastrofa, žádá Senát o změny

„Pan premiér i paní ministryně financí přiznali, že to, co Sněmovna schválila, je katastrofa,“ uvedl po jednání šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zrušení superhrubé mzdy podpořily minulý týden kluby ANO, ODS a SPD. A to ve chvíli, kdy už bylo schváleno zvýšení slevy na poplatníka.

Babiš s Schillerovou proto navrhují vyřadit z poslaneckého návrhu tuto slevu na dani, která se zvyšuje z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, což navrhli v dolní komoře Piráti. Zároveň chtějí ponechat po zrušení superhrubé mzdy sazby ve výši 15 a 23 procent.

„Naše zadlužení je jedno z nejmenších v Evropě, takže si to můžeme dovolit. Příští volby jsou za 10 měsíců. Tam každá strana představí svoji daňovou politiku,” řekl k jednání následně premiér.

„Navrhují přidat také kompenzace krajům a obcí,“ dodal Vystrčil. Krajům navrhují jako kompenzaci přidat pět miliard korun, obcím 15.

Zrušení superhrubé mzdy vyvolalo spory i v koalici. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhoval oproti premiérovi daňové sazby 19 a 23 procent a zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 000 korun a obcím a krajům chtěl zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Jeho návrh ale ve Sněmovně neuspěl.

Nicméně i on ve středu odpoledne svůj návrh před senátory hájil. Jednal se zástupci senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL a klubu PROREGION, který sdružuje zástupce ANO a ČSSD.

„Z mého pohledu cokoli, co navrhne Senát, bude lepší než to, co schválila Sněmovna, protože to je opravdu katastrofa pro státní rozpočet a veřejné služby,” uvedl Hamáček s tím, že nebude hlasovat ani pro návrh koaličního partnera - hnutí ANO.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy je pak součástí takzvaného daňového balíčku. Pro veřejné rozpočty by všechny daňové změny znamenají ztrátu ve výši 130 miliard korun ročně, z toho o 31 miliard by na příjmech přišly obce a o 12 miliard kraje.

Senátoři by o novele měli rozhodnout 10. nebo 17. prosince.