Co přesně chtěl u Pirátů změnit Michálek a proč s tím narazil

Návrh počítá s tím, že vnitrostranické funkce, jako jsou šéfové mediálního, technického či administrativního odboru, už by se nevybíraly na základě celostranického hlasování, ale prostřednictvím výběrových řízení. Návrh má podporu vedení, ale budí i odpor části Pirátů, kteří se obávají omezování demokratických principů.

O odvolání z republikového výboru však rozhodly stížnosti, že se Michálek snaží obejít řádné postupy a omezit stranické principy přímé demokracie.

Návrh na změnu už se dříve probíral na celostátním fóru v Liberci, ale neuspěl. Podporu má i od šéfa strany Ivana Bartoše. „Je varianta, že by probíhala i klasická výběrová řízení, jež jsou běžným standardem ve všech transparentních institucích. To je celé,“ napsal Právu Bartoš. Michálka podpořil, když po odvolání z Republikového výboru odmítl přijmout jeho rezignaci na post šéfa poslaneckého klubu. Návrh na změnu stanov opět čeká celostranické hlasování.

Podle Dalibora Záhory, který hlasování o Michálkovi inicioval, nebyla jiná možnost než Michálka odvolat. „Podnětem pro spuštění hlasování bylo, aby se o tom členská základna vůbec dověděla. Republikový výbor totiž moc lidí nesleduje. Byla to výjimečná situace. Potřebovali jsme na to upozornit, že to mohou odhlasovat, protože teď mají ve výboru převahu. A pak už by to šlo rychle,“ řekl Právu.

Projednání mělo prý proběhnout ve zrychleném řízení. „A Jakub Michálek je hlavním architektem, a i proto to bylo cíleno na něj,“ dodal.

Také bývalému místopředsedovi Martinu Kučerovi vadí, že byl návrh „protlačován na sílu s výrazným omezením podílu členské základny“. Termíny pro projednání podle něj byly šibeniční. „To je pro Jakuba typické a toto byla poslední kapka. Je v pořádku, že má své názory na to, jak má strana fungovat, ale že se je snaží prosazovat buldozerovou metodou, už v pořádku není,“ popsal Právu.

S tím Bartoš nesouhlasí. „Každý, kdo to sleduje, vidí, že to (hlasování o Michálkovi) byla manipulace předkladatele podnětu,“ napsal Právu.

Bouře kolem Michálka mrzí prvního místopředsedu Marcela Kolaju. „Je mi líto, že se média dnes věnují více vnitrostranické situaci než dobré práci, kterou Piráti odvádějí, ať už v rámci digitalizace, nebo v boji proti korupci,“ sdělil Právu.

Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové by se měli Piráti naplno soustředit na práci pro občany. „Vnitrostranické spory nás poškozují. Odvolání za názor nemohu komentovat. Je třeba se ptát těch, kteří pro odvolání hlasovali. Já byla proti,“ napsala Právu.

To, že šarvátka může straně ubrat body, připouští i Michálkovi oponenti. „Nějaké negativní dopady to má, ale toto byla sebeobrana členské základny před razantní změnou fungování strany. Navíc udělanou narychlo bez dostatečné diskuze a hrozilo prosazení silou. Byli bychom radši, kdyby se o těch změnách vedla nějaká normální diskuze,“ uvedl Záhora.

To, jak nezatěžovat stranu vnitřními tahanicemi, se podle Kučery řeší často. „Ale je nutné diskutovat, co je příčinou těch vnitřních sporů, a je třeba ty příčiny eliminovat. Musíme volit takové postupy, aby k nim nedocházelo,“ popsal Právu s tím, že s Michálkem už mu došla trpělivost. O jeho odvolání ze stranických funkcí se v referendu nehlasovalo poprvé.

Piráti jsou jedinou stranou, která uplatňuje v rámci rozhodování stranická referenda. Podnět k internetovému hlasování Celostátního fóra, což je nejvyšší stranický orgán, může podat kterýkoli člen strany a získat si pro něj v anketě podporu alespoň 69 členů z celkového počtu 1190.

Hlasovat lze o návrzích předpisů, programových dokumentech, návrzích na odvolání, mimořádném přezkumu rozhodnutí. Také lze takto sbírat podporu pro projednání návrhů změn stanov nebo pro nominaci kandidáta členskou základnou.

Celostátní fórum ale třeba také muselo potvrdit koaliční smlouvu a vstup Pirátů do vlády. Přestože se o tom v diskuzích na pirátském fóru vedly zjitřené debaty, nakonec měl návrh silnou podporu většiny straníků.

A i šéf strany princip referend často obhajuje s tím, že i když s některými rozhodnutími straníků nesouhlasil, nakonec se podle něj ukázala jako správná.

Na širokém pojetí referend se zřejmě v dohledné době nic měnit nebude. Pouze některé podněty se nyní projednávají v neveřejném režimu, aby „z emotivní debaty neměl bulvár žně“, jak řekl Kučera.