Článek
Obrana tvrdí, že vše je dostatečně popsané v branných zákonech. Podle armádních odborníků je to škoda, protože česká veřejnost většinou netuší, co by v případě válečného konfliktu měla dělat.
„Ministerstvo obrany v současnosti obdobný materiál nepřipravuje. Informace o povinnostech občanů za stavu ohrožení státu a válečného stavu poskytuje platná právní úprava,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva obrany David Polák. Dodal, že vše potřebné je sděleno v branném zákonu a v zákonu o zajišťování obrany ČR. První popisuje brannou povinnost, která se v době války týká všech od 18 do 60 let. Druhý dokument řeší, co by měly v konfliktu dělat vláda, ministerstva, kraje nebo soukromé firmy.
Branná povinnost a příděly. Německo dokončilo plán na případnou válku s Ruskem
Brigádní generál v záloze František Mičánek považuje přístup ministerstva za chybu, protože lidé si pod paragrafy v zákonech jen těžko představí životní situace, které by za konfliktu nastaly. „Je vidět, že Němci neberou situaci vzniklou v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu na lehkou váhu a snaží se odstranit nedostatky minulosti, kdy po konci studené války jsme všichni upadli do hlubokého míru a odložili válečné plánování,“ řekl Novinkám Mičánek.
Obrany se naopak zastal bývalý ministr a šéf branného výboru Sněmovny Lubomír Metnar (ANO). „Nepředpokládám, že bychom museli vytvářet obdobný dokument. Ministerstvo vnitra a obrany ve spolupráci s armádou, a s ohledem na současnou bezpečnostní situaci, již aktualizovaly strategické dokumenty, jakým je třeba Obranná strategie ČR,“ sdělil Novinkám. Hnutí ANO ale na rozdíl od vlády hovoří o omezení válečné pomoci Ukrajině.
Generál: Politici se bojí o popularitu
Podle Mičánka se v Česku o obranyschopnosti a krizových plánech málo mluví. „U nás diskuze na téma velikosti armády a potřeby záloh je zmražená a jediné, co vidíme, je myšlenkový nesoulad mezi ministryní a náčelníkem generálního štábu a nedostatek komunikace,“ řekl Mičánek v narážce na různice mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a šéfem armády Karlem Řehkou.
Anketa
Politici by podle něj měli jasně vysvětlit, že bezpečnostní situace je vážná, a příprava na konflikt by podle něj měla dobrý efekt nejen pro obranyschopnost státu, ale i pro samotné občany, kteří by se naučili chovat i v případě jiných krizí. „Neřeší se to z obavy o popularitu vlády, která už je tak otřesena. A přitom by to stačilo dobře vysvětlit,“ řekl Mičánek
Politolog Oldřich Bureš chápe politiky, že nechtějí ve společnosti probouzet vášně. „I ve Švédsku, kde to má mnohem větší tradici a kde poslali domácnostem letáky, jak se chovat v případě napadení, to vyvolalo rozporné reakce,“ řekl Novinkám Bureš. Dodal, že důvodem může být i fakt, že bezpečnostní situace v Česku je považována za stabilní a rozhoření ukrajinského konfliktu až do našich končin za nepravděpodobné.
Putin vyhrožuje Jižní Koreji
