Co by znamenalo neprodloužení nouzového stavu

Nouzový stav dává vládě možnost na nezbytně dlouhou dobu omezit některá práva a svobody občanů. Děje se tak na základě krizového zákona.

Loni na jaře vláda restrikce nejprve zaštiťovala opatřeními ministerstva zdravotnictví prostřednictvím zákona o veřejném zdraví, což však zrušil soud, který kabinet odkázal právě na krizový zákon.

V případě neprodloužení nouzového stavu by tak skončila omezení maloobchodu a služeb, kvůli němuž jsou uzavřeny obchody a provozovny služeb. Za své by vzalo i omezení volného pohybu, které zapovídá lidem pohyb mimo bydliště od 21 do 5 hodin, či zásadně omezuje pobyt cizincům.

Bez dalších podmínek by se obnovila výuka ve školách i provoz úřadů. Skončilo by rovněž omezení návštěv ve zdravotnických i sociálních zařízeních i ve věznicích.

S nouzovým stavem by skončila rovněž platnost nařízení o pravidelném testování  zaměstnanců sociálních služeb a léčeben dlouhodobě nemocných.

Vládní představitelé tvrdí, že bez nouzového stavu by nebylo možné nasazení armády v nemocnicích a sociálních zařízeních.  V červenci, kdy nouzový stav neplatil, přitom vláda schválila nařízení o použití Armády ČR k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru mimo nouzový stav, které platilo do konce roku a vyčleňovalo 68 vojáků činné služby k dispozici ministerstvu zdravotnictví, krajským hygienickým stanicím či zdravotním ústavům.

Zrušení nouzového stavu by se naopak nedotklo povinného nošení ochranných prostředků dýchacích cest ani opatření na hranicích. Dál by probíhalo rovněž očkování.

Vláda by teoreticky mohla přistoupit k opětovnému vyhlášení nouzového stavu. Podobný krok by nicméně podle odborníků na ústavní právo byl patrně protiústavní a premiér Babiš avizoval, že vláda se k němu nechystá.