Článek
Na problém upozornila společnost Česká krajina, která se snaží vracet do zdejší přírody původní živočichy a rostliny. Do rezervace u středočeských Milovic například přivezla stáda praturů, divokých koní nebo zubrů.
„Kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů než dovezené nepůvodní dřeviny,“ řekl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Všude stejné druhy
„Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy, například platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, túje, sakury. Podobně jako volnou krajinu postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách, nebo v Barceloně,“ upozornil Dostál, podle něhož obliba cizokrajných dřevin dospěla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností už spíše ty původní.
Z parků a zahrad se navíc exotické a invazivní dřeviny šíří i do příměstských lesů a do volné přírody, což se týká hlavně akátů a pajasanů, které postupně zamořují zdejší lesy.
„Například akát je jednou z nejexpanzivnějších dřevin. Má toxické listí, tam, kde spadá, se nic jiného neuchytí, a akát si tak zajišťuje prostor sám pro sebe,“ řekl Právu Dostál o akátu, z něhož mohou mít radost snad jen včelaři kvůli medu.
Odborníci dokreslují škodlivost takovéto invaze na zmíněné potravě pro zdejší ptactvo. Například původní hloh obecný poskytuje podle Dostála potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh Lavalův jen třem druhům. Dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen sedmi druhům. A například původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen dva ptačí druhy. Plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a teď v zimě.
Invaze cizáků
Kromě snahy ozvláštnit si park byla příčinou zavlečení mnohých nepůvodních druhů také snaha co nejrychleji vytvořit kousek lesa na neudržovaných místech a úhorech.
„Typický příklad je vidět při příjezdu do Prahy od Příbrami. Mezi branickým mostem a Zlíchovským tunelem porůstá úpatí Barrandovských skal hustý les. Kousek naší přírody v městském betonu? Nikoliv, bujný porost extrémně problematických invazních dřevin, akátu, pajasanu žláznatého a javoru jasanolistého,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Odborníci proto apelují na odpovědné architekty, projektanty a zahradníky, aby se v městské zeleni zaměřovali výhradně na výsadbu původních druhů.
Jedině tak lze zajistit druhovou rozmanitost, která v posledních letech klesá. Kvůli používání chemických postřiků v zemědělství a neodbornému výběru dřevin s omezeným množstvím potravy podle Miroslava Jirků výrazně ubývá druhů ptactva.