Článek
Jazykové testy by mohli od příštího roku absolvovat všichni, kteří budou chtít u nás získat trvalý pobyt. Čekal by je test v úrovni A1, tedy ověření, zda se zvládnou domluvit v základních životních situacích. Na žadatele o občanství by pak čekala těžší úroveň testu A2.
„Znalost jazyka, neboli jazyková integrace je základní podmínkou jakékoli integrace,“ uvedla ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ).
O podobě zkoušek se bude teď jednat mezi ministerstvy a lingvisty. Odborná komise poté předloží návrh testů a doporučí, kdo by je měl centrálně pořádat.
Ověřování znalosti češtiny u cizinců teď upravuje 15 let stará vyhláška ministerstva školství. Třicetiminutový test provádějí pracovníci matrik. Záleží na nich, co budou vyžadovat.
„Na některé matrice stačí přečíst a pochopit článek z novin, jinde chtějí rozbor vědecké stati,“ řekl Právu Vladislav Günter z Centra pro integraci cizinců. Podle něj by přitom odborné texty měl leckdy problém vyložit i rodilý Čech.
V ČR má nyní povolený trvalý pobyt bezmála 350 tisíc cizinců, zhruba půlku tvoří Ukrajinci a Vietnamci. Většinou o českou občanku usilují. Nejčastěji ji pak získají Slováci a Ukrajinci.
O zpřísnění jazykové zkoušky z češtiny usiluje především ministerstvo vnitra. Navrhuje také, aby se v budoucnu zjišťovala znalost jazyka u všech žadatelů o občanství mezi 15 až 65 lety. Dosud se to týká jen osob od osmnácti let.
Pro změnu stávajícího systému volají roky také pedagogové, češtináři. Podle nich by ale stát měl imigranty i více podporovat. Günter upozornil, že v západní Evropě se mohou cizinci běžně učit úřední jazyk dané země zdarma, u nás nezřídka zaplatí za 90minutovou lekci až 500 korun. Kurzy se tak podle Güntera stávají pro mnohé imigranty nedostupné.
Jana Čemusová z Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy vidí jako další problém v nedostatku odborných pedagogů. Podle ní by testování znalosti češtiny u cizinců usnadnil zvažovaný centrální systém. „Něco podobného jako jsou britské jazykové certifikáty Cambridge. Když jeden z nich máte, můžete studovat na univerzitách. U nás by je cizinci mohli využít právě k získání občanství,“ sdělila Čemusová
S malou podporou státu při výuce češtiny u cizinců bojují především základní školy. Povinná školní docházka posílá děti do zahraničí do ročníků bez ohledu na to, zda umějí slůvko česky. Státem přidělených 70 hodin pro jejich mimořádnou výuku nestačí.
„Před časem k nám přišli dva bratři z Ukrajiny. Věkově nastoupili do sedmé třídy, psali přitom jen azbukou. S 25 dětmi jsme pak probírala přívlastek neshodný a kluky učila psát latinkou,“ řekla Právu učitelka Martina z malé školy u Prahy. Někdy to prý bylo na zbláznění. „Ukrajince jsem zvládla, protože jim rozumím. Ale co s Mongoly nebo Vietnamci?“ dodala.