Článek
Zákonnost výměny letadel si totiž ministerstvo obrany nechalo v roce 2007 z právního hlediska posoudit od pražské advokátní kanceláře Vyroubal, Krajhanzl, Školout, která za to inkasovala 900 tisíc korun bez DPH.
Problém je v tom, že jeden z hlavních partnerů kanceláře Luděk Krajhanzl se v minulosti výrazným způsobem zapletl s komunistickými tajnými službami, a to včetně té nejobávanější: sovětské KGB.
Vyplývá to z dobových svazků StB, které má Právo k dispozici. Krajhanzl byl podle těchto dokumentů coby československý diplomat v Kuvajtu nasazen v osmdesátých letech jako agent s krycím názvem Lukul na sledování tamní americké ambasády.
A protože komunistická Státní bezpečnost tehdy neměla v Kuvajtu vlastní agenturní síť, předala Lukula do rukou sovětské KGB.
„Vzhledem k tomu, že v Kuvajtu nebyla československá rezidentura a řídicí orgán Lukula jej mohl z Iráku kontaktovat, vytěžit a úkolovat maximálně dvakrát za rok, byl Lukul předán do řízení sovětským rozvědčíkům KGB, kteří měli v Kuvajtu svoji rezidenturu,“ uvádí se v Krajhanzlově svazku StB. Jeho úkolem i pod vedením KGB zůstalo donášení na americké diplomaty v Kuvajtu.
„Naše služba je vděčná za nabídku a vyjadřuje svůj zájem o udržování operativního kontaktu s Lukulem,“ napsala pak KGB v roce 1988 československým zpravodajcům. Pracovníci Státní bezpečnosti posléze do spisu ještě tentýž rok poznamenali, že nemají žádné informace o tom, kdy a jakým způsobem byla spolupráce KGB s Lukulem ukončena.
Ještě před svým vysláním do Kuvajtu spolupracoval Krajhanzl s StB jako zaměstnanec federálního ministerstva zahraničních věcí na našem území a i tehdy ho kontrarozvědka využívala na sledování amerických občanů.
Sám Krajhanzl se ke své spolupráci s tajnými službami vyjádřit nechtěl a na otázky Práva nereagoval. V poslední době na toto téma promluvil pouze stručně pro Lidové noviny, které o jeho temné minulosti psaly v souvislosti s někdejší ministryní školství za ČSSD Petrou Buzkovou. Ta totiž působí jako advokátka ve stejné kanceláři.
„Některé výše uvedené informace jsou pravdivé, většina nikoli. Jako soukromá osoba nemám potřebu na vaše dotazy odpovídat, neboť nevím, k čemu je hodláte využít,“ reagoval před třemi lety na otázky k jeho spolupráci s totalitními službami.
Podle Právem oslovených bezpečnostních expertů je každopádně spolupráce armádního resortu s bývalými agenty komunistických tajných služeb problematická.
Minulost advokátů komora nezkoumá
„V tomto případě asi nemohlo dojít k vyzrazení závažných utajovaných informací, protože šlo spíše o posouzení souladu celého obchodu s naším právním řádem. Nicméně obecně by silové resorty s takovými lidmi spolupracovat neměly,“ řekl Právu bývalý šéf porevoluční vojenské rozvědky a nynější bezpečnostní konzultant Andor Šándor.
Armádní resort přitom podle svého mluvčího Vladimíra Lukavského minulost advokáta nijak nezkoumal. „Ministerstvo bezúhonnost JUDr. Krajhanzla nezjišťovalo, neboť to přísluší advokátní komoře. Bezúhonnost advokáta je podmínkou pro výkon advokacie a vychází ze zákona o advokacii,“ konstatoval Lukavský.
Háček je ale v tom, že pro členství v advokátní komoře není nutné čisté lustrační osvědčení. „Minulost uchazeče o zapsání na seznam advokátů posuzovat nesmíme, zákon nám takovou možnost nedává,“ potvrdila mluvčí komory Iva Chaloupková.
V kauze Casa vypovídal jako svědek
Krajhanzl se narodil v roce 1954 a vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a na federálním ministerstvu zahraničních věcí pracoval od roku 1978. StB ho zverbovala na sklonku roku 1983 a v resortu zahraničí pak působil až do roku 1992. Společníkem v právnické firmě se stal o rok později.
V kauze CASA letos Krajhanzl vypovídal jako svědek. Parkanová je spolu s někdejším šéfem ministerské sekce vyzbrojování Jiřím Staňkem obviněna z toho, že připravili stát při nákupu dopravních letadel až o 658 miliónů korun. Podle policie si totiž Parkanová nevyžádala posudek k ověření ceny nakupovaných vojenských letounů a obchod byl tím pádem nevýhodný pro Českou republiku.