Článek
„Čističky sice snižují organické znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají,“ upozorňuje Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity.
Čistírny odpadních vod u menších obcí s méně než dvěma tisícovkami obyvatel podle Koppa legislativa nijak nelimituje z hlediska odstraňování nebo i monitoringu fosforu na odtoku.
Vedro zkazilo vodu v Máchově jezeře i na Lipně, v Podolsku na Orlíku dokonce zakázali koupání
„Nová čistička tak sice odstraní organické znečištění, ale naopak přidá množství fosforu na odtoku. Kvalita vody v nějakém místním rybníku byla tedy paradoxně často lepší než před vybudováním čističky,“ poznamenává Kopp.
Především na jižní Moravě, která dlouhodobě patří k nejsušším oblastem Česka, jsou v poslední době již poměrně běžné tzv. záchranné výlovy rybníků v letních měsících. Některé ještě před několika lety běžně obhospodařované vodní plochy už dokonce úplně vyschly. Příkladem je Mušlovský dolní rybník u Mikulova, který vyschl před čtyřmi lety.
Průzračné vodní plochy jsou iluzí
Zároveň vědec upozorňuje na skutečnost, že nejsou zcela ojedinělé situace, kdy přítok do rybníka tvoří pouze „vyčištěná“ a fosforem „obohacená“ odpadní voda, která je v podstatě zejména živným roztokem pro sinice. „V Česku musíme intenzivně řešit problematiku kvality odlehčených odpadních, vyčištěných vod. Jinak není šance zlepšit současný stav a jakost vody v rybnících se bude dále zhoršovat.
Představy o průzračných vodních plochách vhodných ke koupání jsou tak v současných podmínkách iluzorní, a to i při úplném vyloučení rybářského hospodaření,“ pokračoval Kopp.
„Málokdo si dovede představit, že z jednoho hektaru vodní plochy se za slunných letních dnů odpaří až tři litry vody za jedinou sekundu. Objem vody se tak rychle snižuje, více se prohřívá, urychlují se rozkladné pochody v sedimentech rybníků, klesá obsah rozpuštěného kyslíku a celý ekosystém rybníka se stává značně nestabilním. Rybníkáři to vše musí předvídat a odhadnout, kolik si mohou dovolit nasadit do jednotlivých rybníků ryb,“ sdělil vědec.
Jak doplňuje, svůj díl na zhoršování kvality vody má samozřejmě i způsob hospodaření na polích, utužení půdy, velké půdní celky či orba až po okraj vodní plochy rybníka.