Cisterciácký řád je blíž majetku

Pochybnosti o tom, jestli byl maltézskému řádu majetek konfiskován ještě před 25. únorem 1948 na základě Benešových dekretů, by měla rozptýlit, nebo utvrdit speciální státní komise.

Vyšebrodským cisterciákům se podařilo nalézt důležitý dokument, který zřejmě dokazuje, že byli po únoru 1948 vlastníky 3500 hektarů lesů a dalších nemovitostí.

Podle ředitele SPÚ Petra Šťovíčka cisterciáci předložili dokument, který změnil zatím odmítavý postoj úřadu. „Cisterciáci dodali doklad, že po druhé světové válce požádali o vracení majetků. Jestli je ten dokument autentický, tak to pro ně vypadá pozitivně a dalo by se to pustit,“ řekl Právu. Dokument by znamenal, že cisterciáci byli vlastníky požadovaných majetků.

Cisterciáci z Vyššího Brodu přišli o svůj klášter, další nemovitosti, lesy a např. i o velice vzácný vyšebrodský oltář (o ten teď žádají Národní galerii) za druhé světové války kvůli výrazně protinacistickému postoji. Po válce se do kláštera vrátili, ale postupně byli vyhnáni nastupujícími komunisty.

Doposud pro ně nevypadaly restituce příliš nadějně, protože nebylo jasné, zda se skutečně po válce stali znovu vlastníky svého majetku.

O žádostech Suverénního řádu maltézských rytířů mají ale na SPÚ stále pochybnosti, úřad už naznačil, že nemůže zatím vydat pozemky v Březiněvsi u Prahy. Tady řád žádá vrátit 160 hektarů půdy, které mohou mít až dvoumiliardovou hodnotu.

Potíž je v tom, že konfiskační výměr ministerstva zemědělství na tyto pozemky byl podepsán 24. února 1948. Podle zákona o majetkovém narovnání by měly majetek získat zpět církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, pouze pokud jim byl zabrán až po 25. únoru 1948. SPÚ otálí i u dalšího majetku tohoto řádu, který celkově chce 1800 hektarů lesů a půdy. Šťovíček se proto rozhodl vytvořit komisi odborníků, kteří mu v tomto případě pomohou najít správné rozhodnutí.

„Po dohodě s panem ministrem jsme udělali expertní poradní skupinu,“ poznamenal. Členy týmu by měli být ústavní právník Václav Pavlíček z Právnické fakulty UK, Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd, zástupci z ministerstva kultury, z katastrálního úřadu a předseda senátního výboru pro hospodářství a zemědělství Jan Hajda z ČSSD.

„Nejde o to, abychom si kryli záda, ale aby se to podrobilo širší diskusi, abychom se na to nedívali pouze my,“ poznamenal Šťovíček. Skupina by měla poprvé zasednout příští týden. „Na programu budou maltézští rytíři a ještě jeden problém, s kterým se setkáváme,“ řekl šéf SPÚ. Podle zákona o majetkovém narovnání má být vydán pouze majetek, za který nebyla čs. státem vyplacena finanční náhrada.

„Narazili jsme na případy, kdy nebyla sice vyplacena náhrada, ale umazával se dluh, který měly církve u státu. Budeme řešit, zda započtení dluhu nepočítat za náhradu,“ uvedl Šťovíček. Poznámky o započtení dluhu jsou podle něj zapsány v pozemkových knihách.

Pozemkovému úřadu se minulý týden na stůl dostal i další složitý případ. Německý řád, bývalý řád německých rytířů, požádal o vrácení 13 500 hektarů lesa na severu Moravy a také o hrady Sovinec, Bouzov, zámek Bruntál či lázně Karlova Studánka. Řádový majetek byl od roku 1946 předmětem konfiskací. Podle představitelů řádu ale konfiskaci zarazil ještě před 25. únorem 1948 soud.

Šťovíček však zopakoval, že v případě majetku dotčeného Benešovými dekrety budou velmi obezřetní. „Ať byli konfiskovaní, nebo nebyli, tak v roce 1948 nebyli vlastníkem. A pokud se tam neobjeví úplně zásadní důkaz, který by nás zlomil, tak budeme trvat na svém,“ uvedl. Již dříve dal úřad najevo, že v případě pochybností raději kauzu přenechá soudu.