Hlavní obsah

Cisterciáci podali žalobu kvůli zamítnutým restitučním nárokům

Aktualizováno

Cisterciácké opatství v Oseku podalo žaloby proti zamítnutí svých výzev, jimiž se dožadovalo vydání majetku v rámci zákona o vyrovnání státu s církvemi. Ve čtvrtek to řekl právní zástupce řádu Jakub Kříž. Cisterciáci žádali mimo jiné lesy na Teplicku, stát je však odmítá vydat s tím, že řád o pozemky přišel již před únorem 1948. Proti zamítavému stanovisku státu k žádostem o majetek se chce soudní cestou bránit i Německý řád nebo benediktinské opatství v Broumově.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Vydání tisíců hektarů lesa na Teplicku zamítly nejprve Lesy ČR, ve správním řízení jejich rozhodnutí potvrdil Státní pozemkový úřad s tím, že šlo o konfiskaci majetku na základě Benešových dekretů. Stát podle zákona o majetkovém vyrovnání vydává ale jen majetek, který byl církvím zabaven po únoru 1948.

"Jsme přesvědčeni, že jsou splněny podmínky k vydání podle zákona. Tedy zejména, že vůči Cisterciáckému opatství v Oseku byla spáchána majetková křivda v rozhodném období, tedy po 25. únoru 1948," řekl Kříž. Podrobnosti argumentace žalob podaných Krajskému soudu v Ústí nad Labem zatím nechce komentovat.

Sporné případy skončí u soudu

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád, žádala mimo jiné o hrad Bouzov. Jeho vydání již před rokem zamítl Národní památkový ústav (NPÚ) také s odkazem na to, že hrad byl údajně konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler.

Mediální zástupce řádu Mikoláš Černý ve čtvrtek řekl, že řád čekal na vyřízení dalších žádostí a podání žalob je otázkou nejbližších měsíců. Německý řád se o hrad již dříve soudil, podle Černého ale soudy vydávaly svá rozhodnutí s odkazem na dobu, až bude přijat zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Brzy poté, co zákon vstoupil v platnost a byly podány první výzvy, se začalo spekulovat o tom, že podobně sporné případy, jako je Bouzov, úředníci nevyřeší a nechají rozhodnutí na soudech.

K soudu se podle dřívějších vyjádření obrátí také benediktini, kterým Státní pozemkový úřad odmítl vydat část zemědělského majetku opatství v Broumově. Více než pět stovek pozemků a tři stavby na Náchodsku řád pozbyl už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945.

Související témata:

Výběr článků

Načítám