Článek
Pane řediteli, ve čtvrtek jste uzavřeli podatelny pro přijímání žádostí církví na vracení zabaveného majetku. Naplnil počet žádostí vaše předpoklady?
My jsme počítali, že církve požádají o 30 tisíc hektarů půdy, a Lesy ČR očekávaly, že požádají o 140 až 150 tisíc hektarů lesů. A to se skoro splnilo. Určitě je řada nemovitostí, o které požádáno nebylo. Z jakých důvodů, se teprve uvidí. U nás církve podaly 1700 výzev a u Lesů ČR 1605 výzev. Celý rok až na první měsíce byl trend stejný, každý měsíc přišlo okolo sto výzev, ale posledních čtrnáct dní jich přišlo dvě stě.
O kolik hektarů církve požádaly?
Zatím víme, že o 137 tisíc hektarů lesů a polí. To číslo je nutné brát s rezervou, protože jsou to pozemky, které by se měly vydat podle názoru církví, ale identifikaci, jestli je historický pozemek totožný s tím současným, provádíme až my. To se dozvíme až v průběhu.
Kolik jste zatím vydali majetku?
Uzavřeli jsme 43 dohod, které se týkají 237 pozemků o výměře 200 hektarů a čtyř budov. Ve správním řízení jsme schválili 12 dohod a vydali 26 pozemků o výměře osm hektarů a dvě budovy. Připraveno je dalších asi 20 dohod, které uzavřeme v lednu.
Církvím připadá váš postup pomalý.
Já to sleduji, ale církve si musí uvědomit, že zákon určuje lhůty na vydání. První lhůta je šest měsíců, během kterých je dohoda uzavřena, nebo není. Ale stále ještě nedojde k vydání.
Další lhůta je dalších šest měsíců na zahájení správního řízení, kdy oprávněná osoba (církev nebo náboženská společnost) může požádat o schválení dohody, pokud k tomu ještě nedošlo.
Pak zákon dává ještě třetí lhůtu šest až dvanáct měsíců – v komplikovaných případech – v kterých se vydává. Nejkratší lhůta, kdy lze vydat, je tedy rok.
Ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček
My jsme letos museli razantně propouštět. Takže naši lidé jsou maximálně vytíženi, aby zvládli důkladně prověřit, zda jsou doloženy všechny potřebné doklady a splněny všechny zákonné předpoklady. A také zda neexistuje nějaká zákonná překážka pro vydání.
Proto oslovujeme další úřady – obce, stavební úřady, ministerstva. A tyto úřady mají na odezvu několik měsíců. Proto využíváme zákonnou lhůtu.
Představa, že bychom mohli majetky vydávat ve lhůtě kratší než jeden rok, není přesná. Chápu, že církve a náboženské společnosti čekaly na vydávání majetku poměrně dlouho a že jejich očekávání je obrovské a že z toho pramení určitá nedočkavost.
Proč jste propouštěli, když máte před sebou tak složitý úkol?
Byli jsme v nelehké situaci, protože vrcholilo sloučení pozemkového fondu s pozemkovými úřady. A ministerstvo financí na nás mělo požadavek, aby sloučené úřady ušetřily peníze propouštěním zaměstnanců bez ohledu na novou agendu církevních restitucí.
Nehrozí, že promeškáte i zákonné lhůty?
Myslím, že ne. Kdyby po nás někdo požadoval, abychom vydávání církevního majetku zrychlili, tak by nám musel navýšit počet zaměstnanců.
Ve veřejnosti i v části politické scény je poptávka spíš nevydávat a případně vydávání zbrzdit či obstruovat. Vnímáte ten tlak?
Ani já, ani kolegové z úřadu, co vím, takový tlak nevnímají. Spíš vnímáme opačný tlak oprávněných osob, aby se vydávalo rychleji. Zaznamenal jsem vyjádření kardinála Duky, že děláme obstrukce, ale to tak vůbec není.
Musíme obesílat úřady, které mají vlastní agendu, a toto je práce navíc. Bez jejich dokladů nemůžeme pokračovat v procesu vydávání. Není to obstrukce, ale důkladná práce úředníka.
A co tlak politiků?
Jediné, s čím jsme se setkali, byl požadavek ministra zemědělství Tomana, aby byly výzvy zveřejňovány na internetu. Protože minulé vedení ministerstva nemělo vůli zveřejňovat a my jsme to nedělali, protože nám to zákon neukládal.
O větší transparentnosti vydávání se teď hodně mluví. Komise ČSSD, ANO a zástupců církví se domluvila, že by mělo být informování veřejnosti ještě větší. Půjde vydávání ještě více zprůhlednit?
Nedokážu si představit, jak více bychom mohli zprůhlednit proces vydávání. Teď zveřejňujeme, kolik přišlo výzev, od jaké oprávněné osoby, jakého historického majetku se výzva týká, jak byla uzavřena dohoda, průběh schvalovacího procesu a zda byla či nebyla dohoda schválena.
Myslíte, že se většina majetku, o který církev požádala, vydá?
Myslím, že ano. U části majetku bude překážka pro vydání, protože byl např. zastaven stavbou nebo že bude součástí územního plánu pro veřejně prospěšnou stavbu. Ale to bude jen malá část, ve většině případů jsme přesvědčeni, že k vydání dojde po právu.
Co se stane s majetkem, o který církve nepožádaly?
Určitě bude balíček nemovitostí, o které církve nepožádají, a také balíček, který se nevydá pro zákonné překážky. To vše zůstane státu a zákon stanoví, že po dobu 24 měsíců od 5. prosince 2012 se nesmí s tímto majetkem vůbec disponovat. Po uplynutí 24 měsíců – kromě případů, kde budou soudy nebo bude probíhat řízení – budeme moci tento majetek nabídnout restituentům, zemědělcům nebo obcím a krajům k převodu.
Celý rozhovor s Petrem Šťovíčkem o církevních restitucích si můžete přečíst v sobotním Právu