Článek
„Takový postup je nelegitimní. Strany, které pro to budou hlasovat, budou jednat velice neodpovědně a pochopitelně se budeme bránit všemi dostupnými prostředky. Zákon napadneme jako neústavní,“ řekl Právu Petr Jan Vinš, generální tajemník Ekumenické rady církví, která zastupuje 14 evangelických církví, kterým se paušální náhrady vyplácejí.
Podobně mluví i zástupci největšího příjemce náhrad – katolické církve, která dostává za nevydaný majetek 1,6 miliardy ročně z celkových dvou miliard. Komunisté chtějí zdanit tu část, která bude teprve vyplacena, nikoliv tu, kterou církve od roku 2013 již dostaly.
„Pokud by byly smlouvy mezi státem a církvemi pošlapány, tak se v krajním případě obrátíme na Ústavní soud,“ řekl Právu biskupský sekretář Stanislav Přibyl. Dodal, že ale stále věří, že Česko je právní stát, který ctí dohody a smlouvy.
Všechno ale ukazuje, že ve Sněmovně je dokonce více než třípětinová ústavní většina poslanců, jež chce zdaněním zredukovat 59miliardovou náhradu, kterou inflace během třiceti let splácení může zvýšit až na sto miliard.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že podmínku komunistů splní. „My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nová téma. My jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM,“ řekl.
Pro jasná většina
S návrhem KSČM, který by zdanil a tím pádem snížil 59miliardovou finanční náhradu o 11 miliard korun, už v lednu souhlasila Babišova vláda a poslanci ji bez problémů poslali do druhého čtení. Pro návrh hlasovala většina poslanců: z ANO, KSČM, SPD a z ČSSD. Celkově je tak pro zdanění až 130 poslanců z 200.
Zákon by mohl odmítnout Senát, v němž je silněji zastoupena pravice a kde i někteří soc. dem. s revizí náhrad nesouhlasí. Sněmovna ale může veto senátorů snadno přehlasovat 101 hlasy.
Premiér Babiš považuje restituce za předražené o 54 miliard korun. Církevní majetek byl odhadnut na 134 miliard korun, z toho stát vydal pole a lesy v hodnotě 75 miliard korun, zbytek přislíbil zaplatit během třiceti let ve splátkách navýšených o inflaci.
V zákonu se také stát zavázal platit církvím od roku 2013, kdy zákon o narovnání začal platit, po dobu sedmnáct let příspěvek na činnost. První tři roky to bylo 1,4 miliardy korun. Od roku 2016 se začala tato částka o pět procent snižovat a v roce 2030 vyplácení příspěvku nadobro skončí.
Byla by to zpětná účinnost zákona a ta je vyloučená. Zákon vyčísluje celou finanční náhradu, která církvím náleží, a ta zdaněna nebyla a jednotlivé splátky už zdanit nelze
Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba, který zastupoval katolickou církev při vyjednávání se státem, se Babišovy výroky o předražených restitucích nezakládají na pravdě. „Dokumenty z jednání komise, které se účastnili i zástupci ANO, jsou stále dostupné na internetu a svědčí o opaku,“ napsal v pondělí Holub Právu. Babiš v pondělí také upozornil, že církve měly získat i majetek, který stát vydat nechtěl. „Dokonce jsou i poznatky, že se údajně vydává i majetek, který možná neměl být předmětem restitucí,“ řekl.
Soc. demokraté zdanění restitucí vítají. „Návrh zákona na zdanění náhrad poslanci ČSSD jednoznačně podpořili v prvním čtení a nechystáme se na tom nic měnit,“ zopakoval v pondělí předseda ČSSD Jan Hamáček na Twitteru.
K projednávání církevních restitucí ve Sněmovně: návrh zákona na zdanění náhrad poslanci @CSSD jednoznačně podpořili v prvním čtení a nechystáme se na tom nic měnit.
— Jan Hamáček (@jhamacek) 3. června 2018
Komunisté považují změnu vyplácení náhrad za hlavní podmínku své podpory vládě. Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik v neděli řekl, že budou chtít, aby se bod o zdanění náhrad dostal do programového prohlášení vlády, protože v jeho návrhu není, a bez této podmínky nebudou komunisté vládu nejen tolerovat, ale připojí se k opozici a vysloví jí nedůvěru. Právníci ale vybízejí k opatrnosti. Právník a jeden z tvůrců restitučního zákona Jakub Kříž soudí, že změna zákona není možná, aniž by se porušila ústavní zásada, že zákon nesmí být retroaktivní.
„Byla by to zpětná účinnost zákona a ta je vyloučená. Zákon vyčísluje celou finanční náhradu, která církvím náleží, a ta zdaněna nebyla a jednotlivé splátky už zdanit nelze,“ řekl Právu Kříž.
Podle něj církve mají navíc v ruce silný argument v tom, že stát s nimi podepsal smlouvy, ve kterých se zavazuje, že bude prosazovat zákon ve znění, které platilo v den podpisu smluv. Na úskalí upozornili vládu i právníci z Legislativní rady vlády.
