Článek
Toto privilegium mají už dnes, ale smlouva, kterou schválila vláda, výslovně mlčenlivost rozšiřuje na pastorační pracovníky. Smlouvu podepsal premiér Petr Fiala (ODS) s představeným Svatého stolce, nyní ji musí ještě přijmout parlament.
Pastorační pracovníci jsou všichni, koho představený církve, tedy biskup, určí podle svého vlastního rozvážení. V trestním zákoníku se ale v otázce mlčenlivosti mluví jen o duchovních.
„Vyžaduje-li to potřeba církve, mohou být k výkonu další vymezené duchovenské služby v církvi pověřeny diecézním biskupem po náležité přípravě další vhodné osoby,“ řekla Novinkám a Právu mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková. Dodala, že jde například o pastorační asistenty, lektory, akolyty nebo o učitele náboženství.
Australský arcibiskup kryl zneužívání dětí knězem, čeká ho rok vězení
Tato možnost je zakotvena v takzvaném základním dokumentu katolické církve, který vychází ze zákona o církvích. Podobné je to i u dalších registrovaných církví a náboženských společností.
Kritici smlouvy ale upozorňují na nebezpečí, že se na zpovědní tajemství budou odvolávat všichni, kteří se v katolické církvi dostanou do potíží. „Pojem pastorační pracovník je poměrně široký, protože kdokoli ve farnosti pracuje s lidmi, dělá pastoraci. Pokud toto bude ve smlouvě, tak dám ruku do ohně za to, že se najdou lidé pracující pro katolickou církev, kteří se v případě dotazování policií budou odvolávat na tento článek o mlčenlivosti,“ řekl Novinkám právník Daniel Bartoň, který zastupuje oběti sexuálního násilí.
Otázka zpovědního tajemství je citlivá v kontextu skandálů kněží sexuálně zneužívajících děti. Po celém světě se totiž volá po tom, aby měli kněží povinnost nahlásit podezření o sexuálních deliktech na nezletilých, i když se o nich dozvěděli u zpovědi. Například v australském státě Queensland od roku 2020 hrozí kněžím vězení, když neoznámí případ sexuálního násilí na dítěti.
Podobně to mají na Slovensku i v Německu
Katolická církev odmítá, že by se počet lidí krytých zpovědním tajemstvím rozšiřoval. Podle České biskupské konference (ČBK) smlouva nejde nad rámec českých zákonů.
„Zákon o církvích rozeznává vedle zpovědního tajemství také jiné obdobné tajemství. V praxi je tímto chráněna například důvěrnost rozhovoru vojenského kaplana s vojákem nebo nemocničního kaplana - a tím může být také laik - s pacientem,“ sdělilo Novinkám tiskové oddělení ČBK.
Zpovědní tajemství je chráněno českým trestním zákoníkem, ale jenom částečně. Duchovní nemusejí nahlásit, když se ve zpovědnici dozvědí o spáchání trestného činu. Ale v případě, že mohou nějaký připravovaný zločin překazit, se na ně výjimka nevztahuje.
Profesor církevního práva a kněz Damián Němec, který byl součástí vyjednávacího týmu, Novinkám řekl, že podobné ujednání není v mezistátních smlouvách časté, ale není ani výjimečné. Podobný text mají na Slovensku a v Německu. „Tam je v trestním právu široce chráněno pastorační tajemství nejen duchovních, ale i jejich pomocníků a osob připravujících se na povolání duchovního,“ uvedl Němec.
Ustanovení o mlčenlivosti je podle něj na žádost církve. „Zakotvení zpovědního a pastoračního tajemství byl požadavek Svatého stolce v souladu s reprezentanty české katolické církve,“ podotkl.
Zdůraznil, že případné spory ve výkladu, například kdo má právo na mlčenlivost, budou podle smlouvy řešeny diplomatickou cestou.
Výhrady má Hrad
Smlouvu musí ještě zhodnotit poslanci a senátoři a podepsat ji prezident. Ve Sněmovně už jednou podobný dokument narazil v roce 2003, tehdy poslanci smlouvu odmítli ratifikovat. Dnes to zřejmě nehrozí.
Více než u poslanců lze čekat odpor z Hradu. Prezident Petr Pavel poslal vládě podle informací Novinek a Práva dopis s výhradami. „Otázka zpovědního tajemství je jedním z nich. Další věc je, že smlouva zabetonuje český právní řád v otázkách, které zmiňuje, protože ty nepůjdou v budoucnu jen tak změnit,“ řekl Novinkám dobře informovaný zdroj.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda čeká, že smlouva větší potíže ve Sněmovně nevyvolá. „Ale to jsem si myslel opakovaně, ale vždy se ve společnosti najdou určité kruhy, které začnou dramaticky protestovat,“ řekl Novinkám Benda.
Šéf ústavně-právního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček Novinkám řekl, že smlouvu musí ještě prozkoumat. „Nemáme ale proti tomu nic, proto náš postoj bude racionální. Podobnou smlouvu má většina evropských zemí, naši sousedi všichni, a tak k tomu budeme přistupovat,“ dodal.
Fiala podepsal smlouvu s Vatikánem, prezident si drží odstup
