Článek
Podle ministra Jiřího Bessera (TOP 09) by v nejbližší době mělo dojít k podpisu dohody, pokud s ní bude souhlasit všech 21 církví a náboženských společností. Podle informací Práva je k tomu již většina svolná.
Na platy jde dvakrát víc
„Jako datum byl vzat letošní říjen a počet duchovních, který bude stabilní pro roky 2011 až 2014. Tímto získáme prostor pro vyřešení církevních restitucí, jak je to dáno v programovém prohlášení vlády. Je to i pěkný krok církví pro další jednání,“ řekl Právu Besser.
Ministr předpokládá, že do konce června 2011 předloží návrh na finanční a majetkové vyrovnání státu s církvemi.
Za posledních deset let vzrostl počet duchovních z tří a půl tisíce v roce 2000 na současných 4800. Na jejich mzdy ministerstvo kultury nyní vyplácí 1,4 miliardy korun, před deseti lety to bylo 660 miliónů korun.
Nejvíce v posledních letech přibývali katoličtí kněží. Mezi rokem 2008 a 2009 přírůstek dosáhl 114. Celkově jich loni bylo 3091.
Duchovní přibývali i jiným církvím, ale některé se naopak musí smířit s tím, že jim faráři vymírají. Např. Církev čs. husitská přišla v roce 2008 o sedm farářů a jako druhá nejsilnější po katolické má 388 duchovních.
Duchovní stejně jako učitelé byli jediní státní zaměstnanci, kterých se nedotklo desetiprocentní snižování platů. Jejich platy jsou ale hodně podprůměrné. Zatímco duchovní berou v průměru 16 800 korun měsíčně, průměrná mzda v celé republice je 23 665 korun.
„Uskromníme se jako ostatní“
Podle ministra zmrazení počtu duchovních neušetří jenom peníze ze státního rozpočtu, protože každoročně přibývaly desítky až stovky duchovních, ale zjednoduší i vytváření rozpočtu na další roky.
Ministr se na zmrazení počtu duchovních dohodl se synodním seniorem Čs. církve evangelické Joelem Rumlem, arcibiskupem pražským Dominikem Dukou a tajemníkem Federace židovských obcí Tomášem Krausem.
Ruml byl pověřen, aby jednal s menšími křesťanskými církvemi a společnostmi. „V předběžném jednání v ekumenické radě církví je všem jasné, že v příštím období je stav duchovních dohodnutý a většinou přijatelný. Každá církev má své představy, ale všechny církve vědí, že nároky na státní rozpočet musíme i my ze své strany řídit a korigovat,“ řekl Právu Ruml. Ten očekává, že příští rok se rozjedou jednání kvůli církevním restitucím.
Dohoda z roku 2008 neprošla Sněmovnou. Počítala s vrácením třetiny majetku řádů a s finančním odškodněním 83 miliard korun. I s úroky za 60 let bylo šlo až o 270 miliard.
Na dotaz, zda nyní budou církve ochotny se v nárocích uskrovnit, Ruml odpověděl: „Nejde o uskrovnění. Je na straně státu, který je pokračovatelem toho komunistického, aby řekl, že uznává, že vznikla škoda.“
Dodal, že již není ve hře oněch 83 miliard. „S tímto církve do jednání nepůjdou. Žijeme v tomto světě a ekonomická krize se nás dotýká jako nikoho jiného. My nebudeme nikoho vydírat,“ dodal Ruml. Kromě církví tlačí na vyrovnání ještě obce a města, v jejichž katastrech leží církevní pozemky, které jsou do vyřešení restitucí zablokované.