Církevní restituce uvolní rozvoj a investice, tvrdí obce

Na dotažení restitucí tady čekají jako na smilování. Podle radnice změní církevní restituce zásadním způsobem i zdejší pozemkové mapy.  Staronovým vlastníkem stovek hektarů zemědělské půdy, lesů i řady hospodářských budov by se v Poříčí stala církevní instituce se vznešeným názvem: Metropolitní kapitula u svatého Víta. „Jen lesů jí připadne v našem a okolních katastrech kolem dvou tisíc hektarů,“ uvedl starosta.

Kapitula zdejší panství zakoupila v roce 1749, o dvě stě let později o ně zase přišla. Od devadesátých let veškeré nakládání s tímto majetkem blokuje stát, potažmo Pozemkový fond. „Vše jsme museli řešit cestou nájmů, které se ale nedají uzavírat na dlouhou dobu,“ podotkl Čížek.

Například přímo v centru Spáleného Poříčí strašil ještě před šesti lety zdevastovaný velkostatek. Radnice pak jeho část přestavěla na příjemný hotel. „Fond do objektů prakticky neinvestoval, hrozilo, že to celé spadne. A my jsme nechtěli mít rozvaliny jako někde v pohraničí přímo uprostřed obce, kousek od zámku,“ poznamenal starosta.

„S Pozemkovým fondem jsme tedy museli uzavřít nájemní smlouvu, ale další, dlouhodobou, máme pro jistotu podepsanou s kapitulou, pro případ, že se jí areál vrátí,“ doplnil Čížek.

Některé stavby se už restitucí nedočkají. „Třeba část hospodářského dvora v blízkém Vlkově se zřítila, spadly i některé další objekty,“ upozornil Čížek.

Podle starosty Velehradu na Slovácku Stanislava Gregůrka (nez.) mohou v církevních restitucích obce jen získat. „Církevní restituce budou mít podle mého pozitivní dopad pro devadesát procent všech obcí, kterých se tato problematika týká. Nevyřešené vlastnictví mnoha pozemků a budov jen brzdí jejich rozvoj,“ tvrdí starosta Velehradu.

Řada budov, jejichž správcem je dosud kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům stát, se nachází ve špatném stavu. „Do jejich rekonstrukcí nemohou obecní úřady kvůli nevyřešeným restitučním nárokům investovat, vesnice tak některé objekty doslova hyzdí,“ pokračoval Gregůrek.

I obecní úřad ve Velehradu už má jasno. „Budeme se snažit s církví dohodnout na převodu nebo odprodeji těch parcel, které jsou podle územního plánu určeny k zástavbě. Rádi bychom do Velehradu dostali spoustu mladých rodin,“ vysvětlil starosta.

Také v Červené Řečici na Pelhřimovsku schválení restitučního zákona přivítali. Město, obklopené pozemky pod blokačním paragrafem, ztratilo čekáním na řešení léta nejdynamičtějšího rozvoje.

„Církevní pozemky obklopují Červenou Řečici ze 75%. V časech největšího boomu jsme neměli co nabídnout ani zájemcům o stavební parcely k individuální výstavbě, ani podnikatelům, ačkoli požadavky byly,“ vylíčila Právu starostka města Zdena Bečková. Z města, které navzdory výhodné poloze na páteřní komunikaci nemělo možnost se rozvíjet, tak začali lidé odcházet.

Církevní restituce se netýkají jen malých obcí, ale také velkých měst, jako je třeba Kladno.

„Na lesních půdách, které měla církev, vznikala později sportoviště nebo silnice. Kde zůstal majetek obce a je to ve veřejném zájmu, tak by se měl církvi nahradit finančně. Až se vše vypořádá, budeme mít konečně s kým jednat o umístění staveb. Teď si nikdo netroufne rozhodnout, všechno je komplikované, nelze získat stavební povolení a nemůžou se některé plánované stavby realizovat,“ řekl Právu primátor Kladna Dan Jiránek (ODS).

Po restitucích by město mohlo dokončit například cyklostezky a další komunikace, které nyní vedou přes sporné území.

Oddechne si zřejmě i kladenská policie. Velká budova, ve které sídlí, bývala totiž klášterem. Stát do domu neinvestuje, protože by měl náležet církvi. Pokud za něj dostane církev peněžní náhradu, bude ho moci policie konečně opravit.