Článek
Církevní představitelé jsou rádi, že po letech, kdy jim výši platů nařizovala vládní vyhláška, budou moci sami rozhodovat o mzdách. Dodávají, že nebudou přidávat plošně, ale pouze těm, kteří si to zaslouží.
Synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml Právu řekl, že chtějí vylepšit platy hlavně mladým farářům, kteří musí vyjít často s tím, co dostanou od státu.
„Osmdesát procent platu duchovního je ze státní dotace a dvaceti procenty přispívají sbory a církev. Ale začátečníci začínají s nízkými platy, a proto budeme chtít pro ně nastavit lepší výchozí podmínky,“ uvedl Ruml.
Dodal, že si nepolepší šmahem všichni. ”Nebudeme navyšovat plošně, větší váhu bude teď mít osobní angažmá a větší aktivita duchovních,“ uvedl Ruml.
Podle něj nejde jen o to, kolik získá farář věřících, ale jak se celkově bude chovat a pracovat. „Jsou faráři, kteří dělají průšvihy a komplikace. Nechodí na pastorace. Nejde také jen o shánění oveček, ale o to, jestli chodí do věznic, jak se starají o děti ve školách, jak působí na veřejnosti,“ řekl Ruml.
O novém platebním řádu rozhodnou evangelíci na červnovém synodu. Mohou počítat se 75 milióny korun navíc.
Jen pro některé, obává se husita
Mezi faráři nicméně vznikla obava, že si přilepší pouze výše postavení církevní hodnostáři a ti, kteří jsou vůči nim věrní.
„Církevní hierarchie si přidá, ale faráři budou biti. Dostanou jen podle toho, jestli budou loajální k biskupovi,“ řekl Právu jeden farář z Církve československé husitské.
Podle něj si už v jeho diecézi odsouhlasili, že biskup bude brát 35 tisíc korun a vikář 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Naopak se podle něj pevná část mzdy farářů leckde snížila z 16 tisíc na 13 tisíc hrubého s tím, že mohou, ale nemusí získat další tisíce v podobě prémií.
Husité v první splátce z finanční náhrady od státu získali 102 milióny korun.
Stát nadále posílá 1,4 mld. na platy
Mzdy farářů, kazatelů a dalších duchovních jsou dlouhodobě pod obecným průměrem. V roce 2012 byl státní příspěvek na jeden plat duchovního 16 tisíc korun hrubého, průměrná měsíční mzda v ČR je přitom nyní 24 836 korun.
Církve mají podle zákona dostat během třiceti let 59 miliard korun finanční náhrady za majetek, který jim stát nemůže vydat. Tato částka se zvýší každoročně o inflaci a může vzrůst na celkových 96 miliard korun.
Kromě výplaty náhrad bude stát dále 17 let přispívat na platy duchovních. První tři roky 1,4 miliardy jako dnes, každý další rok se podpora bude o pět procent snižovat.
Nejvíce ze všech 16 církví a náboženských společností dostane katolická církev. Z dvoumiliardového balíku na letošní rok jí připadne víc než jeden a půl miliardy korun. Ze státní dotace na platy získávají katolíci také většinu, skoro miliardu ročně.
Podle ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy je v diecézi teď průměrná mzda téměř 20 tisíc korun měsíčně, což by se výhledově mělo změnit.
Židovské obce přidávat nebudou
Platy by se podle Štíchy měly více rozvrstvit v závislosti na výkonu a funkci, kterou duchovní zastávají. „Určitě bude docházet k větší diferenciaci platů. Poté, co jsme dostali možnost si stanovit mzdový předpis sami, a nikoli používat vládní nařízení o odměňování duchovních, bude tento směr určitě posilován,“ řekl Právu Štícha.
Federace židovských obcí si podle svého tajemníka Tomáše Krause v roce 2014 na platy sahat nechce. „Odhlasovali jsme si, že pro 2014 držíme rozpočtové status quo, takže nezvyšujeme nic,“ řekl Právu Kraus.
Související téma
Jaká je u nich průměrná mzda, nevěděl. Někteří duchovní podle něj musí vystačit se státním příspěvkem, některým dotuje mzdy židovská obec. „Přispívá, ale jen některým, třeba rabínu Sidonovi,“ dodal Kraus.