Článek
Podle souhrnné zprávy ministerstva kultury pro jednání vlády zbývalo koncem loňského roku resortům, Státnímu pozemkovému úřadu, Lesům ČR a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k projednání již jen 51 výzev církví a náboženských společností.
Na adresu státních institucí přišlo 10 107 žádostí o vydání 176 tisíc položek. Šlo především o pozemky, lesy, rybníky, zemědělské i nezemědělské budovy, ale i o umělecká díla, nábytek, knihy a písemnosti.
Místo synovi odkázal celý svůj majetek dvěma slonům
Jak uvádí zpráva, kterou má Právo k dispozici, majitele oficiálně, tedy zapsáním změny vlastníka, změnilo téměř 64 200 z požadovaných položek. O řadě dalších nemovitých i movitých věcí rozhodují soudy, na které se církve obrátily, když na svou výzvu dostaly odmítavou odpověď.
| Co dostávají církve od státu |
|---|
| Celková hodnota církevního majetku byla odhadnuta na 134 miliard a vracený majetek na 75 miliard korun. Za nevydaný majetek se stát zavázal zaplatit 16 církvím a náboženským společnostem 59 miliard korun v třiceti ročních splátkách od roku 2013 do roku 2043. |
| Tato částka je úročena o inflaci a podle odhadů se vyšplhá ke stovce miliard. Navíc církve do roku 2030 dostávají státní dotace na činnost. |
Loni přibylo dalších osmdesát soudních sporů, kde se církve a náboženské společnosti s dosavadními vlastníky nedohodly. Do konce loňského roku podle zprávy soudy evidovaly celkem 3950 žalob. Z nich bylo k tomuto datu ukončeno 2534 řízení.
Zaorálek je zklamán
Zklamán z přírůstku soudních sporů je ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Byl jsem zklamán již tehdy, když se zákon (s účinností od roku 2013) schválil navzdory tomu, že na církevních restitucích nebyl široký konsensus. Připadal mi pochybný, v řadě detailů skandální,“ řekl Právu ministr.
Odnož bizarní církve prodává bělidlo jako zázračný lék na koronavirus
„Kriticky sleduji, že ačkoli se majetek vydává, církve podávají žaloby. Tehdy se říkalo, že církve budou vstřícný krok státu akceptovat jako tečku,“ uvedl Zaorálek.
„Předpokládal jsem, že k žalobám docházet nebude, protože stát udělal gesto, které podle mě nebylo fér vůči těm, kteří nic nedostali. Místo toho, aby to církve vzaly jako poslední krok, máme skoro čtyři tisíce žalob. To je pro mě těžko pochopitelné,“ dodal Zaorálek.
Nejčastěji se na soudy obrátily římskokatolické řády a farnosti. O majetek, kde nedošlo k dohodě, se soudí také např. Arcibiskupství olomoucké a pražské i Náboženská matice. Restitučními spory se tak musejí zabývat okresní nebo krajské soudy ve všech krajích.
Ve sporech boduje stát
Nejvíc žalob přijaly Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (1388) a Státní pozemkový úřad (1221). V případě pozemkového úřadu již bylo ukončeno do konce loňského roku téměř 660 sporů. Církve v nich zatím uspěly jen z jedné pětiny.
Žaloby církví a náboženských společností podle zprávy mířily také na Asociaci krajů, obce či na Svaz měst a obcí. Ty figurují dohromady v téměř 500 soudních sporech.
Ústavní soud odhalil mezeru v zákonu o církevních restitucích
Část z nich církve po tlaku krajů a vlády stáhly. Některé žaloby se totiž týkaly majetku, který získaly kraje na základě zákona při svém vzniku a za který církve už dostaly finanční náhradu od státu. Navíc kraje a obce, stejně jako fyzické osoby a soukromé firmy, nebyly podle restitučního zákona povinnou osobou, která by musela majetky církvím vydat.
K dalším soudním sporům zřejmě povede čerstvý nález Ústavního soudu, který objevil v zákoně o církevních restitucích díru a který umožní církvím podávat žádosti a žaloby na vydání i u těch pozemků, u kterých jim dávno vypršela tříletá lhůta. Dotčené úřady i katolická církev ale odhadují, že půjde maximálně o desítky nových žádostí, respektive žalob. Důvodem je hlavně fakt, že církve o mezeře v zákoně věděly a pro jistotu hned po účinnosti restitučního zákona podávaly žádosti o vydání jednoho pozemku dvojím způsobem.