Článek
„Církev podala žalobu na stát a město prostřednictvím farnosti Holohlavy. Tvrdí, že veškeré vybavení kaple je jejich,“ potvrdil starosta Luboš Tuzar (bezp.).
„Kaple nikdy nebyla církevní, měla několik vlastníků na úrovni šlechtických rodů, pak ji vlastnil stát, který ji převedl na město. Považujeme za nehoráznost, aby církev tvrdila, že vybavení kaple, postavené a vybavené Šternberky, je její,“ neskrýval rozhořčení. Dodal, že radnice se o žalobě dozvěděla před několika týdny. Nyní byla soudem vyzvána, aby podala vyjádření.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Kaple je léta odsvěcená
Kromě olejomalby Klanění Tří králů z roku 1727, jehož hodnota dosahuje desítek miliónů korun, žádá farnost i další historické a umělecké předměty, včetně dalšího Brandlova obrazu s motivem sv. Blažeje (kol. 1713) z bočního oltáře kaple. Ta je už zhruba 40 let odsvěcená, slouží k pořádání kulturních pořadů, zejména koncertů i se v ní oddává.
V letech 1972 až 2002 prošla památka náročnou rekonstrukcí, financovanou městem s využitím státních dotací. „Na ní se církev nikdy nepodílela. Restauroval se i inventář, od kazatelny přes obrazy, rámy až po fresky,“ dodal starosta Tuzar.
Mluvčí královéhradeckého biskupství Lukáš Peška se pro ČT vyslovil, že kdykoliv se Brandlovy obrazy půjčovaly na výstavy, vždy souhlas se zápůjčkou podepisoval někdo z církve jako zástupce vlastníka. A to i v době vlády komunistické strany. Bližší vyjádření se Právu i přes opakované pokusy získat nepodařilo.
Mám pocit, že žádosti jsou podávány plošně na veškerý majetek, který kdy sloužil sakrálním účelům či byl v některém z kostelů či v církevních památkách
Například po Královéhradeckém kraji žádá církev tři nemovitosti a další movité předměty. Jak uvedl mluvčí hejtmanství, je mezi nimi i gotická monstrance, dnes uložená v hradeckém muzeu východních Čech, 21 gotických sklomaleb (muzeum v Jičíně) nebo knihy z bývalé knihovny kněžského semináře, uložené nyní ve Studijní a vědecké knihovně.
„Římskokatolická církev často v rámci restitucí žádá o majetky, které rozhodně nejsou předmětem zákona, neboť je církev nevlastnila již před rokem 1948. Mám pocit, že žádosti jsou podávány plošně na veškerý majetek, který kdy sloužil sakrálním účelům či byl v některém z kostelů či v církevních památkách,“ svěřil se Právu se svými poznatky ředitel. Právě s ohledem na probíhající jednání s biskupstvím však nechtěl zveřejnit své jméno.