Článek
Dosud chystali žaloby i na podle nich nezákonné převody bývalých církevních pozemků od roku 1991. Přesto chce církev podat do konce roku až 300 žalob.
Podle církevních představitelů jde i tak o vstřícné gesto vůči státu, protože jinak by žalob bylo násobně víc. A proč se má právě rok 2006 stát předělem? Tehdy začal vznikat zákon o církevních restitucích a stát sepsal, co je schopen církvím vydat a za co jim zaplatí paušální náhradu.
Krok biskupů a řádů přivítal Svaz měst a obcí. Právníci ale upozorňují, že jde o prázdné gesto, které církev nic nestojí, protože pozemky, které na obce přešly před deseti lety, tedy do roku 2005, soudy považují za vydržené. Tuto lhůtu určuje občanský zákoník a znamená to, že nový vlastník majetek převzal v dobré víře, že jde o zákonný převod.
Církev rozhodla jako chytrá horákyně, protože ví, že by u soudu těžko uspěla z důvodu vydržení
Biskupský sekretář Tomáš Holub Právu řekl, že se chtějí soudit pouze o majetky, na které mají nejen právní nárok, ale i morální právo. „Víme o případech, kdy si obce připsaly majetek protizákonně, ale bylo to dříve, než byla spočítána finanční náhrada. A my vnímáme, že bychom mohli být napadnutí, že chceme peníze dvakrát,“ řekl Právu Holub.Dodal, že i přes toto omezení podají 250 až 300 žalob.
Obce si to chtějí v lednu vyříkat
K rozhodnutí církve se takto omezit došlo na začátku prosince, v té době ale diecéze a řády podaly již přes sto žádostí, které mohou jít i před rok 2006. Bývalý šéf Státního pozemkového fondu a advokát Asociace krajů Petr Šťovíček si myslí, že církev veřejnost balamutí.
Plná dotace na platy letos naposled |
---|
Zákon počítá s tím, že církvím by stát měl vydat majetek v hodnotě 75 miliard a vyplatit 59 miliard za majetek, který nelze vrátit. Náhrada se má vyplácet 30 let navýšená o inflaci. Celkově by mohla dosáhnout výše až 100 miliard korun.Církve každoročně dostávají zhruba dvě miliardy. Letos získaly již třetí splátku. Z toho 1,6 miliardy ročně připadá na katolickou církev. Ta se dohodla, že dvě třetiny získají diecéze a třetinu řády a kongregace. Diecéze část peněz využívají na investice, jako koupi domů či lesů. A druhou část posílají do investičních fondů, které si zřídily u ČSOB a u České spořitelny.Podle tajemníka biskupů Tomáše Holuba připravují i realitní fond. „Aby diecéze mohly nakupovat půdu i v případech, kdy by na to samy neměly,“ dodal. Církvím také ještě plynou dotace od státu na platy duchovních. Ty skončí až za patnáct let, ale od příštího roku se začnou každý rok o pět procent snižovat. Letos získají na platy farářů naposledy 1,4 miliardy korun. Z této částky získává největší část katolická církev, a to okolo jedné miliardy. |
„To je rozhodnutí chytré horákyně, protože dobře vědí, že by u soudu těžko uspěli z důvodu vydržení. Pokud obce získaly v dobré víře majetek, tak po deseti letech ho vydrží, i kdyby se prokázalo, že převod byl nezákonný,“ řekl Právu Šťovíček. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl vítá, že církve se snaží být soudné. „Pokud by i nadále prosazovaly svůj jednostranný postoj, tak by to velmi ublížilo vztahům, které samosprávy s církvemi mají,“ řekl Právu Lukl. Dodal, že chystají v lednu schůzku s představiteli katolické církve, Věří, že tam pro řadu soudních případů najdou smírnou cestu. Církevní zemědělské pozemky spravoval pozemkový fond a podle zákona nesměl blokovaný pozemek vydávat.
Státní pozemkový úřad (SPÚ), který je nástupcem fondu, se ale brání, že vědomých převodů blokovaného majetku bylo minimum. V ostatních případech fondu nebylo prý vždy jasné, že jde o církevní majetek. „Do katastru nemovitostí se zpravidla zapisovala poznámka omezující nakládání s původně církevním majetkem v těch případech, kdy v daném katastrálním území proběhla pozemková úprava,“ řekla Právu mluvčí SPÚ Ivana Procházková. A to podle ní nebylo vždy.
Církve údajně dostaly 60 procent požadavků
Samotné vydávání majetku jde do finále. Podle Holuba úřady rozhodly nejméně o 80 procentech žádostí. A církve prý dostaly 60 procent toho, co požadovaly. Lesy ČR vydaly přes sto tisíc hektarů ze sto padesáti tisíc, o které církev žádala. V případě 30 tisíc hektarů – které patřily hlavně německým rytířům a broumovským benediktinům – podnik již rozhodl, že je nevydá, protože má podezření, že pozemky byly konfiskovány na základě Benešových dekretů.
Zbývajících 20 tisíc hektarů je ještě v jednání. „Doposud nebylo uzavřeno 281 výzev převážně z důvodu chybějících oddělovacích geometrických plánů,“ řekla Právu mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Státní pozemkový úřad vydal 40 410 pozemků o výměře 29 640 hektarů a také 87 staveb. Odmítl vydat 8200 pozemků o výměře přes sedm tisíc hektarů. Nerozhodnuto je ještě o 20 tisících hektarů.