Článek
Zvláště chudší diecéze, které nerestituovaly velké lesní a polní celky nebo lukrativní parcely, se musí hodně otáčet, aby dokázaly – až vyschne státní penězovod – utáhnout svůj provoz. Příkladem může být jihočeská diecéze.
Ta se na rozdíl od bohatšího pražského a olomouckého arcibiskupství musí spoléhat hlavně na to, jak dobře investovat milióny, které dostává v rámci majetkového vyrovnání od státu.
„Jsme nuceni podnikat a hledat příležitosti, na což jsme dříve nebyli zvyklí, a teď se nás to citelně dotýká,“ řekl ekonom jihočeské diecéze René Bouzek. Ale ihned dodal, že nesedí se založenýma rukama a vyjednávají například kapitálový vstup do beskydské firmy BeWooden, která vyrábí módní doplňky ze dřeva, např. motýlky, manžetové knoflíky nebo opasky.
Rybaření s Vágnerem
Vrhnout se chtějí ale hlavně do turistického ruchu. Blízko Českého Krumlova u Křížového vrchu nebo v obci Kájov získala místní farnost pozemky a rybníky.
Ty teď chce vložit do společného podnikání se známým rybářem Jakubem Vágnerem. „Chceme dělat agroturistiku. Například Český Krumlov chce dostat turisty mimo město do vycházkových zón. My nabízíme pozemky a rybníky a pan Vágner by se měl postarat o rybářství,“ uvedl Bouzek.
Také se chystají stavět pivovar ve vesnici Hosín blízko Českých Budějovic, kde získali zpět hospodářské stavení a obrovskou farní zahradu. „Chtěli bychom tu postavit pivovar. Měli jsme tu proutkaře a ten našel silný pramen. Je to ideální místo, krásný výhled na České Budějovice, z kterých sem jezdí městská doprava,“ ukázal zanedbaný statek a zahradu generální vikář českobudějovické diecéze David Henzl.
Církevní pivovary již stojí v Litoměřicích nebo v břevnovském klášteře benediktinů.
Stejně jako katolíci na jihu Moravy, kteří upravují nevyužívané fary blízko cyklistických stezek mezi vinohrady, i na jihu Čech chystají síť farních apartmánů.
„Cílíme na turisticky zajímavé lokality na Šumavě, tam máme fary v Železné Rudě, v Dobré Vodě u Hartmanic a v Kašperských Horách, nebo na Lipensku v obci Frymburk,“ dodal Bouzek.
„Hrozí nám trojí zdanění“
Biskupství doposud získávalo od státu na provoz 80 miliónů ročně. Tato dotace se bude každý rok o pět procent snižovat a za 15 let úplně skončí. V rámci restitucí bude biskupství ještě 25 let dostávat každoroční splátku ve výši 108 miliónů korun. Tyto peníze zatím investuje hlavně do oprav nemovitostí a památek, loni padlo na opravy 65 miliónů.
Podle jihočeského biskupa Vlastimila Kročila jsou církve znevýhodněny proti ostatním podnikatelům. Zisk, který vydělají jejich dceřiné firmy a který by chtěli převést na biskupství, tak musí znovu zdanit 15 procenty.
„Obchodní firmy jsou od toho osvobozeny. A kdyby prošel návrh hejtmana Zimoly, tak bychom byli zdaněni třikrát,“ posteskl si biskup.
Minulé krajské zastupitelstvo hlasy tehdejší koalice ČSSD a komunistů navrhlo jako zákonodárnou iniciativu, aby byly miliardové náhrady za nevydaný majetek církvím i prostředky na činnost zdaněny. Zákon už od loňska leží ve Sněmovně, lidovci pohrozili, že by v případě schválení opustili koalici.
V malém podnikají na jihu Čech i ženské kongregace. Například ve Štěkni na Strakonicku dostaly sestry z Congregatio Jesu v roce 1990 zpět klášter v místním zámku a od roku 2001 se ho snaží opravit a provozovat jako penzión.
„Dřív jsme opravy financovaly hlavně z darů a z našich důchodů a platů, které nám posílají sestry ošetřovatelky,“ řekla Právu sestra představená Terezie Vasilová. Z restituční náhrady dostávají 1,1 miliónu korun ročně a většinu těchto peněz investují do budovy.
Teď renovují kuchyni. „Protože platí jednoduché pravidlo: Dobrá kuchyně dělá dobrou disciplínu,“ řekla představená, která má na starosti dalších deset sester.
Jsme nuceni podnikat a hledat příležitosti
Zajímavé je, že bývalý zámek knížat z Windischgrätzu ve Štěkni kongregace koupila za první republiky za peníze z prodeje budovy dnešního ministerstva financí v Praze. „První republika tehdy zavedla daň z oken a to klášter nedokázal uplatit a raději prodal budovu státu,“ řekla sestra Terezie.
Peníze z restitucí pomohly i Kongregaci sester Nejsvětější svátosti, která v Českých Budějovicích provozuje školku a také dílnu, ve které kromě církevních rouch šijí i prapory pro hasiče a další spolky po celém světě.
„Děláme jen neobvyklé zakázky. Např. šatičky na Pražské jezulátko či prapory hasičských nebo střeleckých spolků z Německa či Rakouska,“ řekla Právu sestra Petra.
Z náhrad dostávají 1,8 miliónu korun. Loni si za tyto peníze řeholnice pořídily počítačem řízený vyšívací stroj. „Naše výrobky jsou hodně pracné, a proto to není příliš výnosné. Ale my to děláme hlavně proto, abychom udržely tradici vyšívání textilu,“ dodala sestra, která má na starosti účetnictví celé kongregace.