Článek
Neudržovaných sakrálních staveb jsou v Libereckém kraji desítky a není v silách církve se o ně starat. Biskupství litoměřické přišlo s plánem na jejich záchranu. Vybrané kostely bezplatně převede na města a obce.
„Poslední měsíce jsme převedli desítky takových staveb, ale bylo to nahodilé. Nyní máme vybrané konkrétní kostely, které nabídneme obcím. Nechceme ale obcházet farnosti, a ty, které mají bohatý duchovní život, si ponecháme,“ popsal generální vikář Biskupství litoměřického Radek Jurnečka. Podle něj nechce církev, aby historické a kulturní bohatství v podobě kostelů zaniklo, proto volí tuto cestu.
„Rádi stavby přenecháme lidem, kteří mají ke konkrétnímu místu nejbližší vztah. Využít je mohou například ke kulturnímu životu,“ popsal generální vikář.
Vyhořelý kostel má novou střechu. S opravou barokního chrámu pomáhají sbírky
Na seznamu je i kostel ve Vsi u Frýdlantu.
Nyní vzniká seznam kostelů, které bude církev obcím nabízet. Ještě do konce léta chce oslovit konkrétní starosty. Biskupství litoměřické tvoří 384 farností a na jeho území stojí 1265 sakrálních staveb. Půjde přitom o kostely na území Libereckého kraje, protože biskupství uzavřelo s krajem dohodu o spolupráci a kraj počítá s tím, že by obce, které si stavby převezmou, získaly finanční dotace na jejich obnovu.
„Podle nás je to jediná cesta, jak některé nevyužívané objekty udržovat a zachránit. Nejsou mezi nimi sice extrémní havárie, ale zhruba 10 až 20 z nich jsou v takovém stavu, který potřebuje někam posunout, než dojde k nejhoršímu,“ popsal René Brož, vedoucí odboru památkové péče libereckého krajského úřadu.
Kostel v Janově nad Nisou (vlevo) je roky nevyužívaný.
Jedním z nich je například kostel Svatého Jana Křtitele v Janově nad Nisou. Obec o něj ale příliš nestojí, už proto, že má dlouhodobě v majetku kostelík v Loučné. „Nevím, na co bychom kostel využili. Pokud se budeme starat o kostel, který nemá využití, nepostaráme se o spoustu jiných potřebných věcí. Ale je dominantou obce, a tak když nebude zbytí, asi nám nic jiného nezbude,“ řekl starosta Janova Daniel David (Starostové pro Liberecký kraj).
Udržovat kostel je leckde nad obecní rozpočty. Příkladem je zmíněný kostel v Žibřidicích, který obec Křižany získala sice zdarma, ale za 6 milionů korun odkoupila okolní areál.
„Nyní jsme zaplatili sto tisíc za opravu střechy, ale využití pro okolní stavby teprve hledáme. Koupili jsme areál, protože tam bylo divoké bydlení, a také jsme nechtěli, aby to spadlo,“ vysvětlil starosta Křižan Václav Honsejk (Pro obec).
Žibřidický kostel si už obec převzala, přikoupila i okolní barokní areál.
Nápad na převedení opuštěných kostelů pod obce vítají památkáři. „Máme mnoholeté zkušenosti s obcemi, které si kostely převzaly v minulosti, například Jeřmanice, Osečná, Kravaře a jiné. Snadněji získávají dotace a obce i místní spolky jsou ochotné stavby udržovat,“ uvedl Miloš Krčmář, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci. Navíc obce podle památkáře vnímají často církevní stavby i z hlediska cestovního ruchu, a proto mají zájem se o ně starat.
V kostele jsem provázel. Po požáru tam nemám odvahu jít, říká obyvatel Chlumu u Třeboně
