Článek
To je novinka, o které se dosud nemluvilo. Právníci, politikové i samotné církve proto podle zjištění Práva předvídají řadu vleklých sporů.
V návrhu zákona, který připravilo ministerstvo kultury a který koluje v resortním připomínkovém řízení, se píše, že stát nebo jím zřízené instituce „vydá oprávněné osobě movitou věc v majetku státu, která byla součástí původního majetku církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy“. Může tedy jít o obrazy, sochy, knihy, nábytek či jiné zařízení.
Místopředsedkyně Sněmovny a VV Kateřina Klasnová, která byla v koaliční komisi, jež připravila věcný záměr zákona, Právu řekla, že při jednání komise o vracení movitých věcí nejednali. Proto se jí paragraf, který vydávání věcí umožňuje, nelíbí. Právu řekla, že budou chtít paragrafové znění zákona ještě ve Sněmovně změnit.
„Na jednání komise o movitém majetku nebyla řeč. A vzhledem k tomu, že v tomto nejsme vázáni koaliční smlouvou, určitě připravíme pozměňovací návrh,“ řekla Klasnová Právu.
Advokát Aleš Pejchal, který má zkušenosti s řadou restitučních sporů, očekává, že naplnění zákona povede k řadě střetů.
Vzpomněl na vracení církevního majetku v roce 1991 podle výčtového zákona. Ten obsahoval konkrétní položky, ale nebyl v něm specifikován movitý majetek. „Tenkrát to spousty sporů přineslo. Osobně jsem v mnoha sporech zastupoval nejen Národní galerii v Praze, ale i další státní instituce. Církve se tehdy snažily prokazovat, že ještě k 10. dubnu 1949 byl ten či onen movitý majetek v zabavené nemovitosti,“ řekl Právu Pejchal.
„Mobiliáře klášterů musí být vráceny“
Spory očekává i ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Určitě bude složité dohledávat a dokazovat, že určitá věc někomu patří. Podle mého to povede k velkým sporům, ale musíme se s tím už jednou vypořádat,“ podotkl pro Právo.
Také předseda ekumenické rady církví Joel Ruml se připravuje na vleklé tahanice. „Nechci to příliš komentovat, abych se nedostal na tenký led. Ale určitě to ke sporům povede. Podle mého těch sporů bude daleko více,“ řekl Právu.
Podle poslance ODS Marka Bendy, který byl členem koaliční komise k církevním restitucím, je logické, že zákon počítá i s vydáváním movitého majetku. „Je správné, když se mobiliáře klášterů vrátí do budov, kde byly,“ sdělil Právu.
Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po příštích třicet let. Částka by měla být úročena ve výši inflace, celkově tedy půjde o 80 až sto miliard korun.
Stát bude navíc církve dotovat ještě sedmnáct let. Z toho tři roky v plné výši, tedy 1,4 miliardy korun. Dalších 13 let se podpora bude ročně o pět procent snižovat.
Naprostou většinu vraceného majetku získá katolická církev. Podle hospodáře pražského arcibiskupství Karla Štíchy, který byl součástí vyjednávacího týmu, katolická církev zatím nemá žádný soupis věcí a movitého majetku, který bude žádat zpátky.
Štícha nechápe výhrady, proč by stát neměl vydat zpět i movitý majetek. „Když to stát zabral bez právního důvodu a když o to původní vlastník zažádá, tak je jistě správné, že zákon umožňuje v tomto směru jednat,“ uvedl.