Čína těží z českých výzkumů. Posiluje tím svou armádu i vliv

„Všichni se diví, že Čína dohnala a někde i předehnala západní svět v oblasti vědy a výzkumu. Vykazují dnes vysokou úroveň, a přitom se jim celou dobu poskytovalo know-how ze západního světa skrz různé návrhy spolupráce, která byla asymetrická,“ upozornil ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek.

Totéž zaznívá od odborníků na mezinárodní otázky nebo diplomacii ve vědě. Čína se chce stát technologickou supervelmocí a otevřenost i transparentnost evropských výzkumných pracovišť je pro ni vhodným zdrojem informací.

Naopak to příliš nefunguje, nedemokratický stát tak získává navrch. Myslet si, že poznatky ze zdánlivě nekonfliktního výzkumu nemůže čínská vláda zneužít pro své mocenské cíle, považuje ministr Ženíšek i experti za naivní. Mapování živočichů na mořském dně může posloužit třeba ke zdokonalení ponorek.

„Po skončení studené války a uvolnění určitých vojenských technologií pro civilní účely – typickým příkladem je využití GPS nevojenskými subjekty – jsme se ocitli v situaci, kdy mizí ostrá dělicí linie mezi civilním a vojenským výzkumem, a často se stává, že i civilní laboratoře nevědomě řeší důležitý aspekt vojenského výzkumu,“ vysvětlila Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, která s týmem zkoumá téma v rámci prestižního ERC grantu.

V Česku se ale v posledních letech podíl Čínou financovaných výzkumů zvedá. Čeští vědci se podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) zapojili do víc než 200 výzkumech financovaných Čínou.

Stejně tak se strmě zvyšuje počet čínských doktorandů působících na předních tuzemských univerzitách.

Samo o sobě to problém není, část tuzemských vědců ale hrozby podceňuje. Třetina spolupráci nepovažuje vůbec za problém, další třetina jen zčásti, ukázal průzkum AMO z roku 2022. Pracovitost i přístup kolegů chválí jako bezproblémové. Pozitivní zkušenost je také důvodem ke spuštění dalších projektů i nižší obezřetnosti při cestách do Číny.

„Čína pokračovala v kultivaci vztahů s některými zástupci akademické sféry a využívala jejich znalosti pro potřeby čínského politického zpravodajství. Tyto aktivity představují hrozbu kvůli zneužití zdánlivě bezpečné akademické spolupráce pro zpravodajské a propagandistické cíle,“ varovala i BIS v poslední výroční zprávě za rok 2022.

Výzkumná spolupráce - často iniciovaná Čínou - cílí v Česku hlavně na vývoj nových materiálů, zemědělství, robotiku nebo vozidla na obnovitelné zdroje energie. Vše se podřizuje potřebám čínské politiky a ekonomiky. Klíčovou oblastí se vedle umělé inteligence nebo kosmonautiky stává celosvětově kvantová fyzika.

„Klíčem k pochopení propojení prioritního zájmu o AI a polovodiče jsou možnosti nabízené posledními výzkumy kvantové fyziky. První výsledky naznačují, že se jedná o klíčové postupy pro kryptografii, tedy schopnost přenosu šifrovaných informací,“ vysvětlila Olšáková.

Vazba na čínské úřady je nesporná. Někteří akademici jsou z univerzit s přímou vazbou na čínskou vládu. K „zaháčkování“ vědců pomáhá i nedávno přijatý zákon o pokroku ve vědě, který posiluje roli čínské vlády ve vědě a výzkumu a propojuje civilní a vojenský výzkum.

„Tyto změny pak vymezují svobodný akademický výzkum jako výzkum ‚v zájmu státu‘, čímž dostáváme obraz hierarchizované, centralizované mocenské struktury ovládané čínskou vládou a jejími mocenskými ambicemi,“ přiblížila výzkumnice.

Rozpínavost Číny si EU začíná podle Ženíška pomalu uvědomovat a snaží se také o zvýšení soběstačnosti u strategických komodit a technologií. Třeba u polovodičů. Jde to ale pomalu.

„Být závislý na tom, jak se rozhodne nějaká nedemokratická země, je úlet konce 20. století, který nás dohnal. Myslet si, že to dopadne dobře, je naivní. Ať se to týká Ruska, nebo Číny,“ zdůraznil.

Obavy Evropy budí sílící vazba mezi Čínou, Ruskem a Blízkým východem. „Jedním z hlavních partnerů Číny se stává Střední východ, kde v poslední době roste především vliv Íránu. Ten za posledních 10 let ztrojnásobil své vědecké výstupy a stal se nejvýznamnější vědeckou mocností ve regionu,“ vysvětlila Olšáková co stojí na nastartováním čínského výzkumu.

Navzdory rizikům není podle expertů žádoucí se od Číny zcela odstřihnout, ale udržovat vědecké diplomatické styky, což může pomoci i v dobách krizí. Ovšem s větším důrazem na posílení bezpečnosti a kontrolu institucí. Ministerstvo školství nebo Akademie věd k tomu už dříve vydaly manuály institucionální odolnosti, nejsou však závazné.

Pomoci má připravovaný zákon o vědě, výzkumu a inovacích, který bude po pracovištích vyžadovat, aby nastavila mechanismy pro prověřování rizik a určila osobu, která to bude mít na starosti.