Čína je naprosto závislá na inovativních léčivech ze Západu, říká náměstek ministra zdravotnictví

„My jsme sice z velké části závislí na účinných látkách u generických přípravků z Číny. Čína je ale naprosto závislá na našich inovativních léčivech,“ řekl na konferenci k rizikům závislosti na Číně náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

V asijských zemích se vyrábí většina běžně užívaných léků, například na vysoký tlak, proti zánětům a bolesti nebo třeba srážlivosti krve. Jejich výroba se farmaceutickým firmám v Evropě a USA ekonomicky nevyplatí, obnáší to mnoho byrokracie a naráží to i na splnění enviromentálních norem.

Přední výzkumná pracoviště se proto zaměřují na vývoj léků pro menší množství pacientů se vzácnými diagnózami nebo na nemoci, proti nimž zatím nebyl lék objeven.

Přesun výroby generik do Asie je podle Dvořáčka dramatický a jeho úskalí se ukázala při pandemii covidu, kdy došlo k rozsáhlým výpadkům u léků, hlavně antibiotik. Mimo jiné kvůli problému s výrobou účinných látek (API) v Asii.

„Přibližně 5000 API (účinných látek), které se nyní využívají celosvětově, je výroba z asi 70 procent soustředěna v Asii, především v Čině a částečně v Indii. Ovšem ne všechny API se po­užívají všude, existují regionální modifikace,“ řekl Novinkám už dříve Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Do jaké míry jsou Česko i Evropa plně závislé na lécích z Asie ale podle Dvořáčka není jasné, farmafirmy nechtějí takto detailní informace sdílet.

V Česku se výrobě těchto účinných látek věnuje v malém objemu 35 firem, většina látky vyváží do zahraničí k dalšímu zpracování.

Vilém Semerák z Cerge-ei zároveň upozornil, že získává na významu Vietnam, kam se přesouvají části výrobního procesu z Číny a leckdy to dodavatelský řetězec ještě prodlužuje, čímž vzniká další prostor pro vznik komplikací a prodlev.

Na to, že Evropě v řadě oblastí „ujel vlak“ upozornila nedávná zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho.

„Existenciální výzvě“ pro EU by podle Draghiho pomohlo více koordinovat průmyslovou politiku, rychleji přijímat rozhodnutí a masivně investovat. Černobílé vidění světa podle něj ale není cesta, radí vyvážený přístup k Číně i Spojeným státům.

V oblasti farmaceutického průmyslu je podle něj nutné pustit se například do větší podpory klinických studií v členských zemích EU, urychlit přístup léčiv na unijní trh nebo zlepšit předvídatelnost podnikání pro firmy. Státy by měly také více investovat do vědy a výzkumu.

Čeští i zahraniční politici zdůrazňují význam koordinovaného postupu a spolupráce. „Vždycky budeme závislí, jen si musíme říct, co nás už bude bolet příliš,“ doplnil Dvořáček.

Skupina pro zajištění kritických léčiv by měla začátkem příštího roku představit doporučení, která pomohou soběstačnost Unie zvýšit a lépe reagovat na nenadálé výpadky dodávek.