Článek
Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladmíra Dzurilly, u něhož se sbíhají data a má systém na starost, tím ale vláda myslela pouze opětovné zavření podniků a služeb, nikoliv zavádění roušek.
Když se projekt počátkem května spouštěl, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a lidi kolem něj tvrdili, že díky němu se už nebude muset přistupovat k zavádění plošných opatření. Nicméně o téměř tři měsíce později se, i přes chytrou karanténu, plošná opatření vrací. A právě to opět rozproudilo diskusi o funkčnosti systému.
Prymula: Kritikům rozumím, ale chytrá karanténa má smysl
Například podle pátečního vyjádření prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a biochemika Jana Konvalinky pro Český rozhlas se o chytré karanténě momentálně vůbec nedá mluvit.
Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
„Měla znamenat nasazení IT technologií, smartphonů a podobně. K tomu vůbec nedošlo. A myslím, že to nikdo už ani nezkouší. Docela by stačila stará dobrá epidemiologie, kdyby se dělala dost rychle a efektivně. Obávám se, že na to není dost lidí, že nemáme dost kapacit. Což půl roku po začátku infekce je docela depresivní zjištění,” přednesl Konvalinka.
A ve světle aktuálního dění se do vlády opět pustila také sněmovní opozice, která dlouhodobě upozorňuje na to, že systém karantény nefunguje tak, jak by měl, je třeba s tím něco udělat a že vláda situaci nezvládla.
Nepoučila se, v boji s virem selhává, pustila se opozice do vlády
Dzurilla: Celé to bylo o lockdownu, ne rouškách
Proti tomu se ale vymezil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci a šéf národní agentury NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie pozn. red.) Vladimír Dzurilla. Jeho agentura má na starosti právě technologické zabezpečení projektu a správu dat.
„Celý čas bylo tvrzeno, že chytrá karanténa pomůže tomu, aby se nemusela zavádět plošná opatřená, nemyslím roušky, ale aby se už nemusela vypínat ekonomika. Vždycky to bylo o tom lockdownu ekonomiky, nikdo nechce, abychom zase všichni jeli domů, a dělá se vše, aby se to nestalo,” odmítl kritiku Dzurilla.
Chytrou karanténu jste nepochopili, vzkázalo ministerstvo naštvaným starostům na Karvinsku
Projekt je podle něj přínosný hlavně v tom, že dokázal propojit jednotlivé krajské hygienické stanice a lze díky němu rychle a podrobně analyzovat nová ohniska. „Princip karantény je v tom, aby fungovala ohniska, aby krajské hygieny fungovaly společně. Teď když byl problém v Moravskoslezském kraji, tak Praha dokázala pomoct navolávat,” vysvětlil.
Podobně na kritiku už před časem reagoval i ministr Vojtěch, podle něhož pocit, že projekt nefunguje špatně, pramení z nepochopení celé věci.
To, že některé věci ještě nefungují stoprocentně, přiznal i Dzurilla. „Systém funguje, ale stále se na tom pracuje. Dvacet let to vznikalo samostatně a nesystémově, teď se to během pár měsíců snažíme sjednotit. Nejde to tryskem. Lidi za pochodu, chudáci na hygienách za pochodu adaptují ty nové systémy a vychytávají vlastně ty chyby,” uvedl s tím, že si hygienici onu kritiku nezaslouží.
Veřejnost zatím koronavirové aplikace celkem opomíjí
Problémová je ale stále i aplikace eRouška, o jejíž integraci do systému chytré karantény se NAKIT v současnosti snaží. V současnosti ji využívá pouze asi 200 tisíc lidí, což není moc. Nefunguje totiž správně na iPhonech, po půl hodině se vypíná bluetooth, který je právě pro správné fungování stěžejní. Podle Dzurilly by vše mělo být opraveno na začátku září, kdy se chystá ostré spuštění a s tím spojená informační kampaň.
Chystá se druhá část chytré karantény. Využije aplikace eRouška i Mapy.cz
„Vypadá to, že pokud se nám to opravdu povede, bude bez registrace telefonního čísla a bude to anonymní. Tím pádem budeme schopni aplikaci dostat k vícero lidem,” míní Dzurilla.
O poznání lépe si mezi lidmi stojí aplikace Mapy.cz, která pomocí sledování polohy telefonů zaznamenává pohyb a v důsledku toho je schopná upozornit uživatele na to, že mohl přijít do kontaktu s nakaženým člověkem. Službu využívá zhruba 1,6 milionu lidí.
