Chytrá bunda pomůže chránit životy záchranářů i vojáků

Při vývoji chytré bundy vyrobené z nejmodernějších materiálů oslovila brněnskou firmu korejská společnost Kolon Industries, na vývoji se podílel i komunikační gigant Nokia.

„Byla to pro nás skvělá příležitost, protože se zabýváme vývojem softwaru a nemáme kapacity na to, vyvíjet například vlastní textilie pro výrobu takové bundy. Její vývoj je pro všechny tři firmy krokem do budoucnosti, a my se tak můžeme posunout opět dále,“ řekl Právu marketingový ředitel GINA Software Vít Olšák.

Bunda bude prošpikovaná senzory sledujícími takřka vše myslitelné od životních funkcí nositele až po teplotu okolí.

Přitom bude napojená do brněnského mapového softwaru, takže operátoři budou mít přesné informace o tom, kde se jejich lidé nacházejí, jak se cítí, jestli nejsou zranění či jaké je v jejich okolí prostředí. Jakmile se kdokoliv z lidí v terénu ocitne v nebezpečí, jeho kolegové budou informováni a mohou ihned poskytnout pomoc.

„Bunda by měla být uzpůsobená klientovi. Takže pro armádu může být v maskáčovém vzoru a vojáci si dají své požadavky, co všechno chtějí sledovat a jaké další zařízení a senzory v sobě bunda bude mít. V Jižní Koreji, kde spolupráce začala, je velkým tématem ostraha hranic na severu. Vojáci na hranicích stojí 12 a více hodin i v zimě a zmínili, že například modul pro vyhřívání bundy pro ně může být stěžejním,“ popsal Olšák.

„Hasiči budou mít nejen jiný design bundy, ale budou chtít i jiné senzory, například ten sledující okolní teplotu, což pro armádu není tak důležité. Jestli bude bunda zateplená, nebo lehká, jakou bude mít barvu, z jakého přesně bude materiálu, to už půjde vyřešit operativně na základě poptávky konkrétního klienta,“ vysvětlil Olšák.

Speciální textilie dodali Jihokorejci, kteří například do bundy zakomponovali voděodolné švy se zašitým elektrickým vláknem. Odborníci z Nokie pak zajišťují, aby se data z bundy dostala až do softwaru GINA, a také zaštiťují vývoj vlastních senzorů. Tým z Brna se pak musel postarat o to, aby výsledný celek komunikoval a spolehlivě fungoval s jejich mapovým softwarem.

Přestože většina věcí šla vyřešit komunikací na dálku, nakonec se všechny týmy musely sejít v Koreji. „Na jednom konci stolu naši lidé programovali a na druhém lidé z Nokie doslova pájeli senzory. Pro nás je ta bunda vlastně takovou skládačkou, kterou zapojíme do již částečně existujícího systému,“ prohlásil Olšák.

Bundy jsou schopny připojení na standardní mobilní datovou síť, pro případ výpadku, například při živelní pohromě, pak Nokia vyvíjí přenosné zařízení, které vysokorychlostní síť samo vytvoří a zvládne pokrýt území o poloměru až šest kilometrů při připojení až čtyř stovek zařízení. Bunda je zatím ve fázi vývoje a brzy se dostane do prvních testů, nejspíše v České republice a Jižní Koreji.

Celý systém funguje na známé platformě Microsoft Windows 10, programátoři se navíc jistí cloudovým úložištěm Microsoft Azure. „Vlastní infrastrukturu takových rozměrů bychom si nemohli dovolit a díky cloudu máme vyřešenu i obnovu v případě nějaké katastrofy, nemusíme se třeba bát, že nám povodně zaplaví servery,“ dodal Olšák.

Brněnští počítačoví odborníci už prorazili svým softwarem umožňujícím záchranným složkám na digitální mapě sledovat další jednotky v jejich okolí, předávat jim informace, žádat posily či si dopředu zjišťovat důležité informace o havarovaném voze, k němuž spěchají vyprošťovat zaklíněnou posádku.

Zařízení je interaktivní a umožňuje záchranářům v terénu, aby do systému vkládali aktuální informace, označovali překážky a rizika, o nichž jsou pak informovány další jednotky.

Mezi další produkty firmy patří také například tablet, který mají ve vozidlech nainstalován hasiči a pomocí něhož se dostanou až k jedné třetině zásahů rychleji než v minulosti. Společnost mimo jiné spolupracuje také s horskou službou a Leteckou záchrannou službou, jejíž členové mají zařízení se softwarem GINA stále při sobě.

„Používání našich systémů různými složkami společně dává nám i jim ten největší smysl. Právě tak můžeme zaručit rychlý a plynulý tok životně důležitých dat, od prvního hovoru na dispečink přes výjezd vozidel k zásahu až po komunikaci pracovníků na místě nehody či koordinaci příletu vrtulníku,“ dodal Olšák.