Článek
Například obec Mušov na Břeclavsku v 70. letech podlehla přes silný odpor obyvatel výstavbě vodního díla Nové Mlýny a byla stržena. Díky úsilí památkářů byl zachován kostel Svatého Linharta, který se tyčí na ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Bývalé pozemky Mušova pak byly přiřčeny vedlejší vesnici Pasohlávky. Někteří obyvatelé této obce však tvrdí, že se zde nenarodili, jak o tom svědčí údaje v dokladech, ale že jejich rodištěm je právě Mušov.
Časté stížnosti také pochází od lidí, kteří mají v dokladech vydávaných Českou republikou, zapsáno jako místo narození Ukrajinu, přestože se narodili coby občané Československa na Podkarpatské Rusi.
Zlíňané s názvem rodiště problém nemají
Tyto problémy ovšem neřeší obyvatelé Zlína, ačkoli se narodili ve městě, jež několik desítek let neslo název po prvním dělnickém prezidentovi. Mají sice Gottwaldov zapsán v rodném listě, ale nové doklady potvrzují jejich zlínský původ.
Veřejný ochránce práv podle mluvčí Hrazdílkové chápe, že lidé mají ke svému rodišti silná citová pouta. Při přípravě novely zákona o občanských průkazech dokonce navrhoval, aby údaj o místu narození nebyl v dokladech vůbec uváděn. Zákonodárci ale rozhodli jinak.
Na druhé straně Motejl upozornil na to, že nelze uvádět do dokladů místa, jejichž názvy už zanikly. Pokud by se postupovalo podle přání občanů, mohli by se například v zahraničí dostat do potíží. Těžko by vysvětlovali, proč mají v dokladech údaj, který na mapě neexistuje. Doklady by mohly být pokládány za falešné.