Chybí stovky pediatrů, vyhlídky jsou chabé

Jitka z jižních Čech, jejíž totožnost redakce Práva zná, uvedla, že její děti byly bez lékaře téměř tři roky. „Naše pe­diatrička prodělala infarkt a vůbec se z toho nemohla dostat. V ordinaci, pokud tam vůbec někdo byl, byl pokaždé někdo jiný, často důchodci. Nemohli jsme sehnat nikoho jiného, protože oficiálně jsme registrujícího lékaře měli, tak co by se kdo snažil,“ řekla Právu matka čtyř dětí.

„Že dětem chybí prevence, očkování či že při nemoci musíme na pohotovost, nikoho nezajímalo. Pak ale naše lékařka zemřela a dál jsme nikoho nemohli sehnat. Nakonec jsme přes známé našli lékařku třicet minut autem, a jiná doprava tam není možná,“ popsala Jitka anabázi. Nedostatek doktorů je ale i ve větších městech. Nikol z Prahy Právu řekla, že lékaře pro svého synka se neúspěšně snaží sehnat už měsíce.

V tuto chvíli je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pouhých 1800 pediatrických ordinací a zhruba 300 jich už v této chvíli schází. Mezi lety 2004 a 2019 ubylo 13 procent ordinací dětských lékařů, dětí ale přibyly desítky tisíc.

Někde je situace kritická. „Nejhůř jsou na tom části Karlovarského, Moravskoslezského, Středočeského nebo Jihomoravského kraje. Zde se rodičům nedaří najít praktika pro své dítě vůbec. Řada z nich dojíždí padesát i víc kilometrů,“ sdělila včera na kongresu primární péče v Praze šéfka Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Potíže nastávají zejména tam, kde pediatr odejde do důchodu, přičemž ordinaci po něm nikdo nepřevezme. Průměrný věk dětského lékaře v ČR je dnes 60 let.

Dokončení lékařského studia je přitom pro budoucí pediatry složitější. Cesta k atestaci je o rok a půl delší než pro budoucího praktika. Může za to změna vzdělávání v roce 2017, kdy se zrušil samostatný studijní obor praktické lékařství pro děti a dorost. Odborníci nyní požadují, aby se tento obor vrátil na lékařské fakulty zpět.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) reformu pediatrické péče na kongresu slíbil. „Z dat předběžně vyplývá, že došlo ke snížení zájmu o obor praktický lékař pro děti a dorost a zvýšení počtu těch, kteří zůstávají v nemocnicích,“ sdělil. Změny by chtěl představit do léta.

Zájem mladých lékařů studovat obor praktické lékařství je ale podle ministra poměrně velký. „Problém byla strategie státu v posledních zhruba osmi letech, kdy pro tyto obory nebyla podporována rezidenční místa,“ uvedl. Letos podle něj ministerstvo finančně podpoří 150 míst pro vzdělávání praktických lékařů pro dospělé a 80 míst pro dětské lékaře.

Už dnes se čtrnáctileté a starší děti mohou registrovat k lékaři pro dospělé, odborníci ale varují. „Všeobecný praktický lékař samozřejmě zvládne léčit i teenagery, jde spíš o to, zda má volnou kapacitu,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Všeobecných praktiků sice není tak kritický nedostatek, ale mluvíme o půl milionu mladých pacientů. Na takový počet rozhodně prostor nemáme,“ upozornil.