Chybějící písmena, nefunkční pero i příklon ke kaligrafii. Takto se podepisovaly prezidentské sliby

Malá Strana, budova Poslanecké sněmovny a v ní archiv s regulovanou teplotou. Tady jsou mezi nejrůznějšími dokumenty uložené i podepsané listy se sliby československých a českých prezidentů.

„Zde vidíme třeba slib prvního českého prezidenta Václava Havla z 2. února 1993,“ ukazuje nám vedoucí archivu Petr Dvořáček, co obsahuje jedna z tenkých složek, kterou z polic vytáhl.

„Slib je na ručním papíře, s běžným dobovým tiskem, bez další úpravy co se týče kaligrafie nebo typografie,“ shrnuje jednoduchou vizuální stránku archiválie.

A velmi podobně vypadaly i ty následující. „V novodobé české historii po roce 1993 se podoba prezidentského slibu dochovala ve velice strohé, úřední podobě,“ potvrzuje Dvořáček.

O grafickou stránku sice příliš dbáno nebylo, zato o dlouhodobé uchování dokumentu ano.

„Sliby jsou tištěné na ručním papíru a zpravidla jsou podepisovány dokumentním inkoustem,“ doplňuje šéf archivu. Díky odolnosti proti vlhkosti a světlu je právě dokumentní inkoust ideální na psaní například kronik či archivních dokumentů.

Jak připomíná Dvořáček u dalšího z archů, který si společně prohlížíme, ne vždy však připravené psací potřeby splní svou roli. „Slib prezidenta Klause z roku 2003 je zajímavý i proto, že ho podepsal vlastním perem. To připravené protokolární v daném okamžiku selhalo, pravděpodobně v důsledku chladu ve Vladislavském sále,“ vzpomíná.

V roce 2013 zase z textu slibu vypadlo několik písmen a ze spojení „svého nejlepšího vědomí“ na papíře zůstalo „svého nejlepší vědomí“. Chyba se našla až po podpisu a tehdejší prezident Zeman pak musel signovat ještě druhou, opravenou verzi, kterou tady mají k dispozici.

„Jistá změna nastala v roce 2018, částečně v souvislosti s oslavou sta let Československa,“ připomíná dál Dvořáček. Při druhé inauguraci dostal prezident Zeman k podpisu slib v uměleckém, kaligrafickém provedení. Realizace byla tehdy svěřená do rukou restaurátorky Veroniky Šteflové.

A nejnovější kus, který přibude do archivu Poslanecké sněmovny? „Provedení prezidentského slibu Petra Pavla se liší v tom, že je to set. Samotný slib je zasazen do duralových desek, které mají mechanické části z mosazi,“ popisuje Dvořáček.

Za návrhem ceremoniálního setu stojí designér Karel Matějka a typografka Petra Dočekalová. „Jsem moc ráda, že jsme takto mohli podpořit mladé umělce,“ vyjádřila se na sociálních sítích předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle vedoucího archivu jde o nové pojetí slavnostní události a snahu vytvořit artefakt, který bude odrážet váhu a důstojnost prezidentského úřadu. „Vytvořili jsme, doufáme, umělecký kus, který bude vyčnívat z řady předchozích slibů,“ přejí si jeho autoři.

„Písmo je ručně psané a jedná se o kaligrafii, nikoliv o font,“ vysvětlila Dočekalová. Celé znění slibu je psáno svižným, nakloněným rukopisem s výraznější vrchní částí. „Inspirovala jsem se v kaligrafii svých předchůdců, typografů a kaligrafů, zejména z Jaroslava Bendy,“ doplňuje typografka.

Nově pojaté provedení budilo u veřejnosti emoce, bylo chváleno, ale i kritizováno. „Osobně čteme a vnímáme názory a komentáře ode všech, pozitivní i negativní, a určitě je neignorujeme, ale snažíme se z nich poučit pro příště,“ říká dvojice.

„Jsme nadšení, nečekali jsme takovou vlnu zájmu, o ledačem vypovídá. České publikum je velmi náročné a má smysl kultivovat vizuální i designový smog kolem nás,“ uzavírají.